Asi jsem trochu nízkokalorická, ale nějak nechápu, co jste nám vlastně chtěl sdělit. Udivuje mně jak nejapnými slovy popisujete, kterak se vzdává čest čtyřem mladým mužům, kteří se domů vrací v rakvích. Používáte velmi nevhodných slov vyznívajících dost pejorativně. Nemusíte nás poučovat, že ti chlapi věděli, že se nemusí vrátit živí, nakonec jste to asi věděl i Vy, když jste tam zaskakoval(?) Vážený pane, pocty mrtvým, zejména padlým vojákům (žádné šaškárny), byly vzdávány už v dobách antiky, vlastně ještě dříve, padlý voják byl vždycky vynášen na piedestal úcty. Nebo by se vám snad líbilo, kdyby se rakve vrátily bez jakéhokoliv povšimnutí veřejnosti? Proč byli tam, kde padli, to už je jiná záležitost, ale tu tady neřeším. 

Tak nakonec jste si přece jenom vzpomněla o čem píšu, ale nesprávně pochopila to, že kolegu jsem nezastupoval na misi, ale v Chrudimi. Viz moje odpověď na pocty výše. Ano, čím více ústranní, přiměřenosti a méně medializace, tím lépe.

 Martine, vždycky trefíte na přihlouplé oponenty, v tomto případě  Vladislava a MIladu!  Hlavně zdraví i když s hlavou je to slabší! Pro Vás .: 

Díky Stando, já už to nějak zvládnu. Snad...

Podle vašeho uvažování naši letci v RAF  bojovali ve V. Britanii za žold a tedy museli vědět, že taková zahraniční mise je riziková. Proto také museli počítat s tím, že se kdokoli můhou ocitnout v nesprávný čas na nesprávném místě- náhoda, smůla smrt. Ano a bohužel i tak hnusný je život. Vždyť smrt letce v RAF je podle vás j pouhý pracovní úraz a za svůj boj v RAF byli patřičně odměněni. Tak proš je povyšovat a odměněvat, že. Já jenom na závěr s tím rizikem, že měn vymažete vám řeknu, že to, co píšete je ubohé a je to taková žumpa. Jenom to svědčí o vás, co sjte za osobu.

Myslím si, že nelze porovnávat Druhou světovou válku, kde šlo opravdu o krk celému světu s Afghanistánem. A pan autor jistě ani tak nedomýšlel a ani neporovnával. Prostě to nelze, opakuji, dle mého názoru nelze porovnávat.

Hezký den.

Dalo by se říci, že souzním s Vašim článkem. A také doufám, že se mne kolega Svoboda zeptá, zda-li jsem se vyplakal a co dál a kolegyně Součková projeví starosti nad mým mozkem.

Když ne, tak jsem mrtvý

 přesně to si myslím! karma

Taky díky, už jsme tři.

Protože ti příslušníci české armády neprojevili nestatečnost.

Tak jste se vyplakal a postěžoval! A co dál?!

Promiňte, ale na hloupé otázky nereaguji.

Meaile? Opravte si ten nadpis, když s mozkem už je to pasé 

Díky, ale už jsem na to přišel i sám. Ale stejně jste mě odhadla, mozek se mi bortí, což by mohlo potěšit hodnotného přispěvatele výše.