Slovní hatmatilka i jiná zvěrstva v televizních pořadech
pikosekundu, ale protože je chytlavá a řekla ji televizní sélebrita, pojme ji za zcela běžnou. A co je na tom to nejhorší, předává ji dál.
Příkladem nevkusu můžou posloužit zamýšleně zábavné pořady, které jsou přičiněním herců trapné (Tajemství těla) až úchylné (Tvoje tvář má známý hlas). K prvnímu: Herec se nadrmolí lékařská fakta, která ze sebe vysype stejně rychle jako je zapomene, přičemž dojem nezachrání ani na pět minut pozvaný spinální chirurg. Nevím proč, ale v každém herci je snad zakořeněno, že herecké historky, což je velká část tohoto pořadu, musí pobavit. Mě ne. Představuji si: Koptovi se do pořadu nechce, je přemlouván asi takto: Hele Vašku, nebuď línej, lidi tě rádi vidí, něco veselého žbleptneš a budeš mít vyděláno. To něco zábavného Kopta zazdil historkou o tom, jak při bruslení v mládí objevil pod ledem mrtvolu. Navíc smyšlenou a vskutku k bizarnímu popukání. K druhému estrádnímu nevkusu: Údajně houfně sledovaná Tvář nebo Hlas, opravdu nevím, jak bych už jen ten zavádějící název měl zkrátit, diváky zaujala. Mě ne. Úchylnost tohoto televizního divu spatřuji v travesti, pro některé aktéry snad i transvesti šou. Nevím jak vy, ale já mám rád herce v divadle a ve filmech, všude jinde jim to pokulhává, skřípe a vrže, až je mi za ně stydno. Protože něco tak zvráceného jsem vydržel sledovat asi půl hodiny, konkrétní ukázky nabízím ze sportovního prostředí. Ať neperu jenom do chudáků umělců.
Do popředí diváckého zájmu se zaslouženě dere populární biatlon, nad jehož komentováním se často usmívám: Jak může profík v oboru do mikrofonu předčasně tvrdit, když závodník minul při ještě nedokončené střelbě terč, že půjde na jedno trestné kolečko. Jeho zbožné přání se často nesplnilo a Veveřice Verča, asi proto, že ráda běhá, si dává rovnou dvojitý okružní nášup. Stejný případ nastává s dobíjením. Třeba Krčmář ve štafetě poprvé minul, ale i když ještě nedostřílel, komentátor to ví hned a nejlíp: bude dobíjet jednou. To určitě! Třikrát! Asi proto, že český reprezentant tak rád střílí. Nebo: Komentátor má o vítězce jasno už dva kilometry před cílem, jako by si ani v nejmenším nepřipouštěl záludnost tratě, možnost vytuhnutí, pádu, rychlosprintu dotírající soupeřky… A když se mu jeho jistota opravdu splní, svým diletantstvím přispěje do nebohého mlýna i střihač s režisérem tím, že se televizní divák musí bažit pohledu na půlminutovou radost vítězky, přičemž napínavý souboj o druhé místo přenosový odborník z neznámých důvodů ignoruje. Zrovna v tomto by si mohl notovat se sporťákem, který nás v televizních zprávách informuje o tom, kdo biatlonový závod vyhrál, kolikátá byla Koukalová, jako by druhé a třetí místo neexistovalo. Rovněž zajímavý je přístup k nelichotivému umístění ostatních českých reprezentantek, které raději galantně zamlčí.
Profesionální důvěru by si u diváků neměl získat ani reportér, který nepovažuje za nutné nás v v souhrnu tenisových, fotbalových a hokejových obrazových zpráv informovat o tom, kdo v kterých „dresech“ hraje. Co je mi platné, že znám názvy mužstev, když nevím, kdo komu v ukázce střílí góly. Možná to neví ani on sám, protože rozeznat třeba hokejové bílomodré od modrobílých jde snad jenom podle rozdílných reklam na dresech, a to ještě hodně obtížně.
Abych snad neopomněl kopanou, spěchám s komentátorovým tvrzením, že „v sektoru domácích fanoušků se valí hustý černý dým,“ ale já zřetelně vidím dým bílý až šedý. Dovolil bych si také podotknout, že by mě zajímalo, jak vypadá dým řídký. Dvacet minut před koncem fotbalového utkání se na obrazovce objevuje pobídka k hlasování o nejlepšího hráče a pět minut před závěrečným hvizdem je hlasování ukončeno. Já jen, že dvacet minut, to máte skoro čtvrtinu zápasu, během které se mohou dít na hřišti věci! Takže když se někomu zrovna v té době poštěstí, má smůlu, protože si své střelecké hody špatně naplánoval.
„Přesnou přihrávkou, která byla jen byla o půl metru delší,“ mě komentátor také nepotěšil, což ještě vylepšil „výborným centrem, který však nenašel adresáta.“ „Vítěznou radost z eufórie“ také nechápu, jako i to, když redaktoři hodnotí utkání chvilku před koncem tak, že výhru domácího mužstva považují za naprosto zaslouženou. Jenomže pak hosté dají v nastavení náhodný gól, a najednou je tu, světe div se, zasloužená remíza. Ještě jsem si vzpomněl na hodně dávnou tragédku, která si při komentování doplňkového basketbalového utkání mladých hráčů pletla „zámezí se zázemím,“ takže míč v autu byl stále v zázemí. Obdobnou neznalostí se velmi dlouho honosil královéhradecký fotbalový stadiónový hlasatel, který zval diváky ke koupi „pernamentek.“ Ale to nic, oba případy jsou už promlčené.
A teď opačně, naučně! Vidím se v, takže velice dobře chápu jednu filmovou postavu. A sice povahu precizního a zásadového bojovníka proti všem nesmyslům a lžím, ve filmu plicní rakovinou nemocného podivína (herec Chris Cooper) jménem Robert W. Cody z amerického filmu Interstate 60. Ve své malé roli usiloval učinit přítrž všem nesmyslům a lžím, jehož názor mu na vizitce doplňovalo motto: „Říkej co říct chceš a mysli to vážně!“ Snad nejvíce ho vystihla scéna na čerpací stanici, v které Cody nabízí otravnému pobudovi jablko za to, když mu umyje okno auta. Ten se moc se diví, i když jeho cedule jasně hlásá, že hledá práci za jídlo. Cody na to: Je jídlo jablko? Je! Je mytí okna práce? Je! Cody v tom nevidí problém, žebrák ano a cuká se. A jak tato scéna skončí? To se musí vidět, protože hodně vyhroceně!
Takže tak. Přiznal jsem se, že jsem se díval na zábavné pořady, až mi z nich bylo zle, dívám se na televizní sportovní přenosy a dělám, že neslyším. Teď zrovna zatápím v kamnech, mačkám leták a je to tam taky: Na uzeninu nás Globus láká tvrzením „Kvalita je u nás zahrnuta v ceně.“ Ačkoli chápu, co se tím myslí, sdělení je nešťastné a papír vhazuji tam, kde jedině patří. Ale hoří skvěle, to zas jo.
Rozpálený závěr prodlužuji dalším písemným skvostem, a sice počinem překladatelů zahraničních filmů, kteří ve snaze zachránit spisovnost aspoň na pražské úrovni, filmy často titulkují: „Jseš v pohodě?“ A já bych odpověděl: „Ne, nésu, z něčeho takového je mi vždycky šoufl,“ velmi mírně zkonstatováno.
Martin Hatala
Odkaz lesního muže
Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc
Martin Hatala
Je potřeba nakrmit koně
Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?
Martin Hatala
Až přijde Klárka
Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.
Martin Hatala
Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu
To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to
Martin Hatala
Myšičko myš, pojď ke mně blíž!
„Jste první,“ hlásil nám hostitel hned po pozdravu na uvítanou. A mně jako soutěživému snaživci začalo vrtat hlavou, co tím, že jsme první, myslel. V čem jsme první? Ať už to bylo v čemkoli, tak si zasloužíme cenu nebo aspoň
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Co mírová konference v Čapím hnízdě, napadla Černochová Babišovu kritiku
Ministryně obrany Jana Černochová ostře reagovala na kritiku české muniční iniciativy pro Ukrajinu...
Opilý řidič kličkoval Brandýsem. Čtyři tisíce pro každého, uplácel pak policisty
V druhé polovině dubna zastavila policejní hlídka kličkující a pomalu jedoucí auto. Cizinec, který...
Došla na Majálesu voda? Odmítáme to, říká pořadatel. GIBS prověřuje zásah
Na sobotním festivalu Majáles v pražských Letňanech nebyl problém pouze s vracením peněz za zálohy...
Masivní sucho je zpět, hrozí požár jako v Českém Švýcarsku, říká klimatolog
Podcast V den pálení čarodějnic Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokým rizikem šíření požárů,...
Inspektor/ka Oddělení dohledu nad zpracováním biologických materiálů
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 625
- Celková karma 14,54
- Průměrná čtenost 1553x
Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.
Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.
neviditelny text