Vlk v rouše beránčím?

Nic nenasvědčovalo tomu, že by to neměla být běžná zdvořilostní návštěva u sestry. Jenomže nebyla a vlastně nasvědčovalo. Od mediální prezidentské masírky před druhým volebním kolem nešlo utéct. Brzy se ukáže, že 

ani v útulném obývacím pokoji Karlovy sestry Kateřiny nebylo politicky bezpečno.

Televize vypnutá, druhá sklenička vína vypitá, když v tom se ve dveřích objevil Milan, syn hostitelů. Karla nepřekvapilo že byl doma, vždyť minule ho zastihl až při odchodu, kdy ho z pokojíčku vyhnala až nutnost osobní potřeby.18letý student se asi učil, ale co hlavně, nechtěl být nikým vyrušován.

„Vezmu si jenom trochu cigaret, můžu?“ sdělil suše a nečekajíc na odpověď se hrnul do uzavíratelného baru, kde měl jeho otec Mirek, kdo ví proč takovým způsobem, ve větší krabici volně naskládané cigarety. Prohrábl to tam co se do dlaně vešlo, a tak jak se objevil, stejně rychle se hodlal i vypařit.

„Kam jdeš?“ přerušila drzou scénu Kateřina.

„Ven!“

„No to je nám jasné, ale kam přesně?“ nedala se odbýt.

„Za Pavlem,“ odsekl zase, jako by rozhovor s rodiči pokládal za ztrátu času.

„Počkej, počkej, neznáme žádného Pavla. Nebo snad jo?“ otočil se Mirek ke Kateřině znatelně váhavě.

„Tak Petra,“ uculil se a v tom už byla posměvačnost.

„Petra? Jakého Petra zase?“ chtěl mít Mirek ve jménech jeho kamarádů jasno.

„Prostě podpořit generála, no!“ konečně kápl božskou jejich povedený synek.

„Aha, no tak jo, no, ale brzy doma, jasné?“ byl Mirek se svou přísnou otcovskou výchovou spokojený.

„Jestli tě můžu chvíli zdržet,“ dožadoval se svého titěrného strejdovského práva Karel, „rád bych ti něco pověděl.“ Kladnou odpovědí mu byl úšklebek, což Karlovi, vzhledem k aktuálním výchovným vymoženostem, stačilo.

„A to víš, že je voják?“

„No tak asi, když je generál... To je všechno, cos mi chtěl prozradit? Takže stačilo, ne?“

„Nestačilo a už je mimo službu, takže byl generál, ale vlastně pořád je, protože...“

„Protože co?“

„Víš, tys nikdy nebyl na vojně, nemluvils s důstojníkem, natož s nějakým generálem… Vlastně by stačilo s přímým nadřízeným, a věděl bys o moc víc než teď. Lampasáci, zelené mozky – znáš ty výrazy? Neslyšels je, co? No, jak bys mohl, když nevíš co to jsou komínky, ešus, kanady, blembák, dévéťák, hrozba prokurátorem a šůrování? Přál bych ti zažít pojeb u velitele za dvoudenní strniště nebo za neuposlechnutí debilního rozkazu. Aspoň krapet vojny na vás, abyste věděli co děláte, neinformovaná to pražská mládeži. Tam byste sakra narazili s tím vaším já jsem si myslel, to je můj názor, já to cítím jinak. Ani pozdravit neumíte, co vás nebaví neděláte, a živit byste se nejraději chtěli ťukáním do klávesnice, protože obě ručičky máte levé a mozek surový. Vojna by vás zocelila, naučila salutovat a plnit rozkazy. Jakékoli! Až pak si stěžovat, kdybyste na to měli žaludek. Možná tak jednou. Ale i naučila zodpovědnosti, pořádku, poslouchat, neodmlouvat, civilního života si vážit.

O vojenské službě prd víte, neznáte ji ani ze seriálů, a přesto jste se zhlídli v představiteli vojenské absurdity, koho jste před půl rokem neznali, v někom, kdo je armádou poznamenaný od hlavy až k patě. Bylo to v něm, je to v něm a bude to v něm, a žádné prezidentování ho nezmění. Nikdy se nezbaví povýšeneckého pocitu, nadřazenosti vůči nám všem. Moc rád bych se pletl, ale pochybuju. A tohle má být náš prezident? Lampasák vidící všechno přes zelené brýle? Politicky nezkušený s vědomostním perimetrem co se do nudle vejde? Jasná vizitka světu: prezident – generál. Chceme tím snad něco naznačit? Že jsme sice maličká země, ale s dvanácti tanky a pěti fungujícími letouny? A k tomu pohádka O letadélku Káněti? Nevadí, ale všichni se nás bojte, protože v čele státu i armády máme pana božského, přece generála!“

„Ale teď už si s tou výzbrojí děláš prdel strejdo...“ ozve se Milan.

„Jo, v tom jo, dělám, ale fabuluju jako on. Co ho to ksakru popadlo? Kolik lidí ho znalo?“

„Takže když všichni znali Babiše, je na škodu, že Pavel byl skoro neznámý?“

„Tak nějak. Anebo taky - kdo nic nedělá, nic nezkazí,“

„Takže ty budeš volit Babiše, strejdo?“

„Podívej. Už bys mě měl trochu znát, povím ti to takhle. Když něco chci, tak si za tím jdu. Nenechám se zlákat akcemi, slevami, výhodnými tarify, když telefonuju třikrát týdně a jinými jakože pozlátky, takže když se mi něco nebo někdo nezamlouvá, ignoruju to.“

„Jasně, pochopil jsem, tvoje volba je nevolba. Ale moje je moje, to taky chápeš, ne?“

„Samozřejmě, jenom jsem ti chtěl říct, že navzdory mediální duální masáži existuje i třetí možnost, osobní přesvědčením si zachovat čisté svědomí, protože volit Pavla jenom proto, že nechci Babiše, mi přijde neupřímné, ostudné.“

Pak se Milan už jenom tiše rozloučil, odešel. V pokoji nastalo půlminutové ticho, které přerušil Mirek.

„Káťo, chápeš to? To bylo, co?“ a Karel si myslel, že naráží na jeho poučný proslov.

„Těžko to vstřebávám. On souvisle mluvil, on se s námi dokonce i rozloučil! A na brzký návrat nic nenamítal. Neuvěřitelné! Jak se ti to povedlo, Karle?“

„Cože? Poslouchali jste mě vůbec? Vás nežere to, že volí jenom proto, že volí? Že je mu jedno koho?“

„No, víš, takhle ti to řekneme. Chytil se party, v které je mu dobře. Sice tam kouří, ale to my taky. Víš přece, jaký to byl nekňuba a samotář? A jsou tam s nimi i nějaké dvě holky, jsem si zjišťovala. Tak třeba možná…“

„Jasně, taky vás chápu, vlastně, pomalu začínám chápat. Máte pravdu, jeho hlas tomu nebo onomu nic nerozhodne, ale kolik rodin jako ta vaše asi může být?“

Autor: Martin Hatala | neděle 22.1.2023 12:36 | karma článku: 19,34 | přečteno: 661x
  • Další články autora

Martin Hatala

Odkaz lesního muže

Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc

23.2.2024 v 11:52 | Karma: 16,55 | Přečteno: 363x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Je potřeba nakrmit koně

Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?

3.2.2024 v 14:05 | Karma: 12,54 | Přečteno: 327x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Až přijde Klárka

Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.

27.1.2024 v 14:09 | Karma: 20,55 | Přečteno: 1099x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu

To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to

8.1.2024 v 15:51 | Karma: 28,62 | Přečteno: 1302x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

Myšičko myš, pojď ke mně blíž!

„Jste první,“ hlásil nám hostitel hned po pozdravu na uvítanou. A mně jako soutěživému snaživci začalo vrtat hlavou, co tím, že jsme první, myslel. V čem jsme první? Ať už to bylo v čemkoli, tak si zasloužíme cenu nebo aspoň

6.11.2023 v 13:51 | Karma: 17,75 | Přečteno: 541x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Počasí v Česku ovlivní saharský prach, vytvoří oblačnost. Stoupá i riziko požárů

28. dubna 2024  7:47,  aktualizováno  10:32

Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...

Ruský útok poškodil hotel v Mykolajivu. Cherson znovu zasáhly drony

28. dubna 2024  10:18

Sledujeme online Ruský dronový útok v noci na neděli těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu. Na...

Na Pardubicku narazil řidič do patníku, značky i stromu. Nehodu nepřežil

28. dubna 2024  10:13

V noci na neděli zahynul u Sezemic na Pardubicku pětatřicetiletý řidič. Havaroval se svým vozem BMW...

Jsem dospělý muž, který kandiduje proti dítěti, utahoval si Biden z Trumpa

28. dubna 2024  10:09

Americký prezident Joe Biden na sobotní večeři pořádané sdružením zpravodajů v Bílém domě vtipkoval...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 625
  • Celková karma 14,54
  • Průměrná čtenost 1553x
Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Seznam rubrik

Oblíbené blogy