Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lázeňský bar, lesní bar

17. 05. 2017 12:51:57
Jenom taková, samozřejmě, že jedině z odpolechu upřímná zpověď mladé lázeňačky, která si nedávno v Lázních - Jeseníku užila své. S „jarním“ počasím, s kamarády, s bary. Jen co v půlce dubna přijela – půl metru sněhu a žádost o

zimní balíček z domova. Konec dubna – další, již pouze čtvrt metru sněhu, po jeho roztátí poslání balíku s teplým oblečením zpět. Devátého května nicotných deset sněhových centimetrů a splín. Kdyby sníh aspoň zůstával, ale protože pokaždé nasněžil a mizel, tekl z kaluže do kaluže, nedivte se, že Káťa měla po třetí sněhové nadílce oči pro pláč, že by za odcestované svetry a bundu dala kde, co, cokoli, komukoli. Ano, až tak.

Nestalo se. Prý. Ale jinak - tři týdny mezi sněhem, deštěm a blátem, do toho půl hodina slunečního svitu týdně, nálada pochmurná až na zabití, to léčbě psychiky věru moc nepřidá. Letní šatičky ve skříni, kufr lodiček taktéž nevybalen, ale co naplat, když to venku při přechodech z procedury na proceduru bylo spíš na producírování na běžkách nebo pro dobrodruhy v sněžnicích. Nedobrovolně otužilé tulipány pod tíhou sněhu, ladovsky vánoční atmosféra s výhledem na sníh, mlhu, Praděd v nedohlednu, sníh, po této scenérii touží v květnu jen málokdo, z jarně natěšených lázeňáků vůbec nikdo. Ani večerněnoční barování náladu nepovznese nijak závratně, když se z pijatiky klouzavě vracíte a klepete kosu. Tím hůř, když se za náladové pozdvižení, na rozdíl od počasí, musí platit.

Beru každou změnu, řekla si Káťa jednoho střízlivého odpoledne, když si vzpomněla na jedno noční povídání o nějakém jiném baru, někde v lese. Třeba zrovna tam na mě čeká štěstí - někdo mě pozve a konečně pořádně klovne, zamiluje se, ... vezme. No, ne? No, co by ne, konečně taky... Kdyby musel, ne? Ale to už fantazíruje. Přesto by to nemusel být někdo, jako ten středeční barový týpek s tetováním na zádech „Sparta forever,“ nebo jemu podobný s nápisem na prsou „I am Superman.“ Jejich jména už zapomněla, tohle nikoliv, což není zrovna to, co jedině by si přála, aby jí, v případě budoucího přítele až chotě, utkvělo v paměti.

Druhá šance, taky šance, pokusí se ji využít. Proto nezaváhala, když odpolední sluníčko zrovna vykouklo, a nejenom ona vyšla z úkrytu ven. Jako na povel s lázeňskými davy, jenomže Káťa měla namířeno jinam. Do lesního baru! V mobilu mapa s GPSkou, tři kilometry do vršku, cesta svízelná, bahnitá, ale Káťu hnala dychtivá touha. Sexuální, alkoholová, poznávací.

Přidala do kroku, cíl se blížil blátivými kroky. Už i cedule slibovala, že chybí půl kilometru, tak moc se těší, málem jásá. Jaképak to tam asi bude? Zas tak blonďatá není, aby si myslela, že v lesním baru ji budou obsluhovat zvířátka, nabízet budou hostům čaj z jehličí a vůně lesa, doufá však, že tam na ni čeká pořádný tanec, pořádný kanec. A že je přejícná, tak i pro chlapy nějakou tu veselou frajli, bobřici chundelatou, chtíčelačnou, co pro ztrátu chlupu nejde roztahovačně daleko. Aspoň by ji pro tentokrát zastoupila. Rovinka k cíli, pozor - v dáli se už něco rýsuje.

Bříško stáhnout, vyprsit, zadečkem zakroutit, roztřást vnady, Kátina kreace dostává jiný, ekvilibristický rozměr. Vždyť nikdy se neví, kdo zajímavý číhá za stromem, koho bude míjet a svůdným tancem těla přinutí k návratu. Nebo kdo ji celou cestu neškodně pozoruje poslintaným dalekohledem, kdo všechno na ni dostává chuť. Namlouvá si, věří si. Přičísne se, přivoní se, kolem prstíku roztočí kabelku a s klidem cigaretka, dlouhý kouř, kráčí svému osudu vstříc. Přibližuje se, rozeznává, je na místě. Nechce uvěřit, chce se vrátit. Tolik úsilí jí to stálo a dočká se čeho? Snad čekala něco ve stylu plážový bar, hanbaté tanečnice huhu, pohledný barman šejkrem neodolatelně žonglující, svalnatý barista kávou vonící - a vidí co? Tři chlapy, co si u ohně opékají buřty, a mezi nimi kotníková sukeň alias Dlouhý rozevlátý vlas - dáma, co je cool s přírodou. Šok to byl pro obě strany. Opékači vidí ztracenou běhnu v lese, ona jako by přišla do pohádky o čtyřech nevydařených existencích. A nemuseli mít ani podobu lesních mužíčků s rozvernou vílou po ruce.

Nuž, ale co jí zbývalo? Když už tam byla, sedá si na pařez, porozhlídne se kolem. Spatří potůček, co krotne v dřevěném žlábku, na provázku upevněný otvírák, jak se v proudu padající vody neúnavně klimbá sem a tam, aby ve studánce zklidněná vodní hladina chladila basu piv, a opodál, ve stínu ležící taška lákala svou vůní k lesnímu pohoštění. Pivo za 15, špekáček za 10, hlásá lesní bar, a dál udělej si sám.

Dál bylo i to, že jeden z přísedících nabídl Kátě špekáček a všichni si přiťukli na setkání, na zdraví. Takový přípitek dlouho nezažila, seznamovací pusa také byla nějaká jiná. Voněla přírodou, vlastnila zimu, lákala novotou - chtěla ji znovu. Stejné věci úplně jinak, než zažívala dosud. Přitiskla se, usmívala se, opékalo se – to všechno, takovou změnu, Káťa s klidem nepobrala. A bylo to pro ni jedině dobře...

Autor: Martin Hatala | středa 17.5.2017 12:51 | karma článku: 16.48 | přečteno: 640x

Další články blogera

Martin Hatala

Klapka: Cuketa a já poprvé!

Asi takhle na vysvětlenou: Předem upozorňuji, že jsem dlouho nekuchtil, ale nahromadění dvou cuket mě dohnalo k jejich zpracování. To je jednoduché, slyšel jsem od šťastné dárkyně, jejíž ledničce se značně ulevilo. Ochutíš,

16.8.2017 v 15:47 | Karma článku: 16.13 | Přečteno: 538 | Diskuse

Martin Hatala

Jak mě našel pes

Ano, tak přesně tenhleten šampión z obrázku mě vyčmuchal. Z fotky nevypadá jako veliký a mohutný, ale věřte, že byl. A jak to s ním začalo? Nebylo teplo ani zima, a já se na jednom pěkném místě koupal. Vylezu z vody, sednu si na

7.8.2017 v 17:25 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 819 | Diskuse

Martin Hatala

Marek Eben mě zklamal

Myslel jsem si o něm, jaký je to mistr v moderátorském oboru, ale i on chyboval. I tak pro mě jedničkou stále je, jen potvrdil rčení o tom, že i mistr tesař se někdy utne. Bylo to nedávno při komentování Karlovarského filmového

24.7.2017 v 14:16 | Karma článku: 27.57 | Přečteno: 3168 | Diskuse

Martin Hatala

Proč lidi tolik přitahuju?

Mimo jiné jsem i cyklista, ale zdá se, že ne běžný, protože: Přijedu na pláž k přehradě, sesednu z kola a přemýšlím, jestli se mi tam líbí, jestli zůstanu. Zatímco se dívám kolem, zblízka na mě začne civět paní, která je tam

15.7.2017 v 8:38 | Karma článku: 17.73 | Přečteno: 768 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Václav Vysušil

Proč se otravovat s výročími typu '68

Okupace 68? No a co, už s tím neotravujte. Život jde dál, myslí si Marek Raida. Co zajímalo naše dědy, nezajímá naše děti. A kdo to nechápe, měl by si dát studenou sprchu a naučit se vnímat svět v nových souvislostech.

23.8.2017 v 7:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Luděk Mazurek

Papež František upřednostnil zájmy uprchlíků před bezpečím a životy domácích lidí!

Dnešní poselství Papeže Františka, ve kterém povyšuje zájmy uprchlíků nad národní bezpečnost a hájí údajné „právo“ kohokoli vstupovat do jakékoli země, která má mít povinnost se pak o něj postarat, je skutečně nevídané a šokující.

22.8.2017 v 21:06 | Karma článku: 37.74 | Přečteno: 1319 | Diskuse

Tomáš Gayer

Slova papeže Františka mě moc potěšila

Slova papeže Františka, že zájmy uprchlíků jsou důležitější než národní bezpečnost, mě nesmírně potěšila. Předpokládám, že ještě tento týden....

22.8.2017 v 19:29 | Karma článku: 38.71 | Přečteno: 2032 | Diskuse

Jan Ziegler

Mnozí Rusové stále hájí brutální okupaci Československa

Se zájmem jsem se včera podíval na dokument České televize Invaze 1968 ruský pohled. Smutné ovšem je, že názory sovětského generála, který prokazatelně lhal o srpnové okupaci, v Rusku stále převažují.

22.8.2017 v 19:20 | Karma článku: 27.41 | Přečteno: 681 | Diskuse

Karel Trčálek

Památník Vasiľa Biľaka zničila neomarxistická aktivistka

Máte doma Gottwaldovu sochu? Nebo Leninovu? Pak jste ji určitě někde ukradli, nezákonně zprivatizovali

22.8.2017 v 19:09 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 471 | Diskuse
VIP
Počet článků 508 Celková karma 21.81 Průměrná čtenost 1548

Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Recenzent - Knihy.iDNES.cz Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.