Jak mě našel pes

Ano, tak přesně tenhleten šampión z obrázku mě vyčmuchal. Z fotky nevypadá jako veliký a mohutný, ale věřte, že byl. A jak to s ním začalo? Nebylo teplo ani zima, a já se na jednom pěkném místě koupal. Vylezu z vody, sednu si na

balvan, a najednou se kolem mě začne motat psisko, kterého si zpočátku nevšímám. Ohaduji, že brzy přikvačí páníček, navazovat minutové přátelství tak nemělo cenu.

Jenomže minuta pryč, dalších pět jakbysmet, ale nevšímejte si hafana, který si sedne vedle vás, tlačí do vás a neustálým ošíváním si cosi vynucuje. No tak jo, uvolil jsem se, když si o to říkáš, kamaráde, máš to mít - a začal jsem ho drbat. Do vkusu jsem se mu vyloženě trefil, protože požitkářsky se mi svalil na stehna úplně celý. No vida, tak on to je mazel, ale se svými kily máš na víc, frajere! Jak jsme na sobě tak nějak leželi, uběhlo dalších pět, deset hladících minut a páníček stále nikde. Tak si o tobě  myslím, hafane, že jsi někomu docela solidně zdrhnul, nebo jsi pes toulavý, máš blechy a já je budu mít taky, protože známým filmovým hláškám se ne vždycky dá věřit. Víš ty co, já pro nás oba udělám to, že půjdem do vody, do prevence - utopit ty breberky.

Vzbudil jsem ho, začal ho odvalovat, jenomže zatímco já se do koupání hrnul s radostí, hafan na břehu začal neklidně přešlapovat a štěkat. Tak jsem na něj aspoň cákal, políval mu hřbet, to se mu líbilo, to už tolik nevyváděl a poklidně držel. Jenomže v nestřeženém okamžiku jsem ho překvapil a zmizel pod vodou. To se pak strhla taková štěkací mela, že jsem raději vyplaval. A na břehu mi dával co proto – strkal do mě, štěkal do mě, ale já to ustál, já se nebál.

No tak když voda ne, co s tebou? A vymyslel jsem pro něj jinou legraci. Když jsem našel vhodný klacek, začalo aportování. To se mu líbilo, a úplně nejvíc, když jsme se o kus haluze přetahovali. Tak zaníceně, až mi při jednom náběhu na klacek sjel zubem po kůži. Ale to nic, prst vydržel, ublížit mi nechtěl, krev netekla. No jo, ale sakra, půl hodiny pryč, kdepak máš toho páníčka? Aby se mu tak něco nestalo…

Poté co jsme se víc zkamarádili, jsem mu klacek odhodil do vody kousek od břehu. Utíkal za ním, těsně před ním se zastavil a naštvaně štěkal. Blbý to pes! Takže jsem pro dřívko musel sám, jinak by se uštěkal. To už bylo naposledy, musím odejít, kamaráde, řekl jsem mu. Ale co ty? Copak s tebou? Co já s tebou? No, nevěděl sem.

Odpovědi naštěstí vyřešil pozdní příchod páníčka. Dozvěděl jsem se, že to uštěkané a vody se bojící psisko se jmenuje Béda, že je to nebezpečný pes, protože je velký a nevyzpytatelný. Tak proč není na vodítku, když neposlouchá a utíká? hned mě napadlo. A největší pifku má na opilce, to se pak nezná a trhá. Ještě, že jsem byl u lomu zrovna autem, tedy střízliv. Ale jinak - moje sympatie zrovna nemáš, páníčku, pomyslel jsem si. Ještě aby se Béda přičinil a ty bys po něm neuklidil bob, a jsi pro mě mrtvej chlap.

Ale stejně, bylo mi s tebou fajn, Bédo. I když jsi velký a nevyzpytatelný. Bál ses o mě, když jsem ti uplaval a pořádně jsi mi za to vyhuboval. Také jsi mi důvěřoval, i když jsi mě skoro zalehnul a já tě drbal něžně i silněji, a při tom našem aportovém skotačení jsi dával pozor, aby se mi nic vážného nestalo. A co se o tobě dozvím? Ty jeden zlý pse!

S jakýmikoli názory je to totiž tak: Dokud jsem o Bédovi nic nevěděl, měl jsem ho za vlídného pejska, nebál jsem se ho. Změna nastala až ve chvíli, kdy jsem o něm informace dostal. Začal jsem se bát, domýšlet si, že nemuselo zůstat jenom u pošťuchování a zubní rýhy na prstě.

Troufám si tvrdit, že i tak je to to nejlepší - nevědět, nedozvědět se, nebýt nikým ovlivněn - když vám jde o čistý názor. I se tak chovat – z nevědomosti, z vlastní názorové ryzosti, svými city a dojmy, čistě a srdečně. Jinými slovy: pokud jsem o Bédovi nic nevěděl, byl to skvělý pes. Po informaci o něm, jsem ho tak černobíle už neviděl. Právě na tohle si musíme dávat pozor - jestli nejsou naše úsudky už ovlivněné. Protože jedině z mnoha těch panenských se dá utvořit názor jediný, co nejpřesněji vypovídající. V mém případě stále kladný, protože jsem ještě nezažil Bédovo první velké kousnutí.

Ale vůbec nejhorší je, když máte názor na něco, i když o tom víte jedno velký kulový.