Pátek 5. června 2020, svátek má Dobroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 5. června 2020 Dobroslav

Nekýchat, nesmrkat, nekašlat!

23. 05. 2020 15:35:45
Nevěřím tomu, kdo tvrdí, že na studentské časy, tím spíše vysokoškolské, vzpomíná jenom kladně, příjemně, vesele. Na mně se podepsaly hluboce, nezapomenutelně, nepříliš pozitivně. Důkazem toho budiž mé sny, v kterých nestíhám,

měním termíny zkoušek, nezvládám, pronásleduje mě nervozita, pochybnosti, stres. Dodnes z toho v noci škubu nohama, mám neklidný spánek, budím se.

Naštěstí mi mé noční útrapy vynahradí ta úžasná úleva po probuzení, když zjistím, že to byl jenom sen, že mě žádný šibeniční, a třeba i poslední termín nečeká, že jsem už takříkajíc za vodou. Ale aby tento text nepůsobil sklesle, nedávno se mi vybavila historka úsměvná, snad až moc veselá na to, aby do mých studijních povinností zapadala.

Toho dne odpadla dopolední praktika už nevím z čeho, hovím si tak v posteli s učebnicí v ruce, zase tak doháním něco, co jsem měl už dávno umět, když v tom se otevřou dveře pokojíčku, objeví se teta se snídaní do postele. Slyšela jsem, že pokašláváš, tak jsem ti uvařila průduškový čaj, a k tomu něco k zakousnutí, dala se mile slyšet, jenomže její péče byla jaksi vedle. Po snídani jsem už byl, a že bych zakašlal? Sice občas mívám záchvaty kašle nebo kýchání z náhlé chladové alergie, ale toho rána se mi po otevření ledničky opravdu nepoštěstilo.

No tak nic, říkám si, nechám ji při tom, ať je ráda, trocha té snídaně se bude na svačinu hodit, a čaj pro jednou vypiju, i když nejsem nemocný. Jenomže s tetou to tak jednoduché nebylo, pouhé poděkování za nadstandardní nechtěnou službu nestačilo. Hrozně byla zvědavá na to, co to čtu, a jestli je to těžké, a jestli mě z toho nebolí hlava... Patologii, ano, brzy bude, odpovídám jasně a přesně na všechno, co chtěla vědět. Avšak empatické tetě se moje jednovětá odpověď nezdála uspokojivá ani trochu – příliš stručná a povrchní na to, aby se z pokoje jen tak odporoučela. Takže se samopověřila, že otěže informovanosti převezme do rukou ona a začala. Trocha příjemné konverzace přece ještě nikomu neublížila, a stejnak si ji za snídani zaslouží, ne?

Přes počasí včera, dnes a zítra s výhledem na příští měsíc, opepřené názorem na nestydaté oblečení rosniček, přes útlocitné stesky, jak ji bolí ruce a kolena, což má z toho, jak se v mládí tolik napracovala, ne jako ta dnešní mládež, které je všechno jedno a umí jenom kouřit, plivat, lenošit a souložit, se po dvaceti minutách dostáváme k tomu, kdo letos v obci zemřel, proč a v kolikati, kdo si smrt zasloužil a kdo ne, a že teta znala snad každého, tedy i notoricky zoufalého sebevraha, kterému se až napopáté podařila ta správná smyčka asi proto, že výjimečně nebyl ožralej jako pokaždé předtím, poté jsme přeběhli k tomu, kdo chodí kdy ke komu, kdo tajně a často, a že to Vlastíkovo dítě bude určitě Milanovo, protože Maruna se vždycky tak divně zatlemí, když na to dojde řeč.

Její starosti jsem nechápal, nic z toho mě nezajímalo, trpěl jsem. Vždyť já jsem v podstatě jednoduchý, plachý a zamlklý člověk, který se stará především o sebe, o nic dalšího nejeví přehnaný zájem. V mém tehdejším úzkospektrém hledáčku bylo na prvním místě učení, potom dlouho nic, nic, nic, až pak tenis a dívky. Já jsem v mozku pro informace typu jedna paní povídala, opravdu neměl místo. Předlouho jsem se odhodlával, v jejím slovním projevu vyčkával sebemenší pomlku, až jsem se vsunul, takže jsem se jí po necelé hodině konečně osmělil říct, že to všechno je velice zajímavé, že hezky vypráví, ale že já ty lidi neznám, že nic z toho mě fakt nezajímá!

Bál jsem se, že se urazí, že pro ni budu nafoukaný fracek, který s tetou nemůže jednou za čas prohodit pár slov, ale spletl jsem se. Trochu se zarazila, čekal jsem naštvání, ale bylo to daleko horší. Z toho, co jsem jí pověděl, si vybrala pouze to, co se jí hodilo: Jo? Že hezky vyprávím? No tak si představ, že tamten baráček v zatáčce, za ten chce Vašek dva milióny. No věřil bys tomu? Jenom blázen by ho za ty prachy koupil! Vždyť to má sklep sotva pro zavařeniny, zahradu malou a kůlničku ještě menší, to náš by musel stát, nevím kolik, a taky že ho jednou prodáme, do domova seniorů půjdeme, už teď je tam Blažena, ale ta je starší, víš, tu znám z krámu, asi pět let jsme spolu pracovali, no tam ti byla za socáku žbrnda, tam se taky seznámila s tím, no to musím povědět....

Dvě hodiny! Dvě hodiny krutého slovního týrání. Zlatý Alcatraz! To všechno kvůli zbytečné snídani, údajnému kašli, proto, že se teta rozhodla vykecávat. Já se samozřejmě během její osvětové přednášky nic nenaučil, hlavu měl z toho jak balón k prasknutí, a tak jsem do školy radostně vyrazil o hodinu dřív, protože raději cokoli jiného, než další verbální mučení.

A jaké z toho plyne ponaučení? Jednoduché! Každé ráno si sakra dávat pozor, abych nezakašlal. Raději jsem ani neposmrkoval a dýchal co nejtiššeji. Úsměvná poenta, říkáte? Mýlíte se, to ještě není konečná!

Držení bobříka ranního mlčení na tetičku nestačilo. Jednoho dne mě vyčíhla, kdy jsem nemusel do školy zase na osmou, a naklusala za mnou s konvičkou. Do té doby jsem o existenci dvou květináčů na stolku v rohu neměl nejmenšího tušení. A také do onoho opět památného dne jsem nevěděl, jak dlouho může trvat obyčejné zalití dvou kytek - kaktusů.

Autor: Martin Hatala | sobota 23.5.2020 15:35 | karma článku: 15.15 | přečteno: 560x

Další články blogera

Martin Hatala

Před upotřebením si nasaďte rukavice

Tak to s nimi bylo, je, a pokaždé i bude. Chvilky někdy radostné, jindy lítostivé, občas úsměvné, jindy zábavné méně, často rozporuplné, trapné méně až sebevíc. Pořád to však budou naši rodiče, babičky a dědečkové, praprarodiče.

10.5.2020 v 13:16 | Karma článku: 16.25 | Přečteno: 339 | Diskuse

Martin Hatala

Coffee to go!

Možnost nákupu pro občany do 65 let od 7 hodin jsem uvítal, protože těch několik dní předtím jsem si nemohl cestou do práce kupovat snídani. Předpokládané slovní narážky bych ještě zkousnul, ale být ubit holemi a přejetý vozíky

17.4.2020 v 17:08 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 685 | Diskuse

Martin Hatala

Enormní poptávka: Testování na Covid -19

Připomíná mi to totiž jalovou a zběsilou honbu za senzací: Protože, co kdybych náhodou byl? Možná už nikdy se mi k testování nenabídne taková možnost, tak toho musím využít. Proto ne rozšiřovat, ale pečlivě zvažovat přínosnost

17.3.2020 v 17:06 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 333 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Irena Bátrlová

Oslava

Červencové letošní sluníčko vytváří hudbu, v níž se střídají tóny sladkobolu,sentimentality,naivní bezelstné smyslnosti a svěží divokosti. Skladba tohoto léta nese v sobě koktejl lyrické melodie a nevinné vůně rozkvetlých rostlin.

5.6.2020 v 6:30 | Karma článku: 9.09 | Přečteno: 138 | Diskuse

Jiří Klabal

Tichá místa

Když morová nákaza vpadla do Evropy a plíživá smrt pozřela pětinu obyvatelstva, něco se v lidech zlomilo. Nikdo přesně nevěděl, odkud to přišlo, ale najednou to bylo všude. Lidé se začali jeden druhého štítit...

4.6.2020 v 17:00 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Snopek

Čekání na jitro

Nedělní město přikrylo se bělostnými sněhy, ve mně však stále žhnou uhlíky tvé páteční něhy, když vertikály náušnic ti rámovaly tváře, když z tvých očí vycházela ta nádherná záře,

4.6.2020 v 7:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Irena Bátrlová

Ňouma

Celý obsah prožitého nočního snění jsem si nechala pro sebe, ani nevím, jak bych někomu slovy povyprávěla vlastní prožitou tragickou smrt. Grandiózní poselství onoho snu však budu v sobě nosit navždy, nebude nikdy zapomenuto......

4.6.2020 v 6:30 | Karma článku: 12.77 | Přečteno: 308 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

Pospíchej pomalu.

Děkuji městu Česká Lípa a stejně tak městu Mladá Boleslav ,že i nadále nic nedělají a díky tomu je zde trvalá zásoba orgánů. Silnice spojující zmíněná města a co 500m křížek jest toho zářným příkladem.

4.6.2020 v 6:10 | Karma článku: 5.74 | Přečteno: 256 | Diskuse
VIP
Počet článků 573 Celková karma 15.64 Průměrná čtenost 1543

Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Recenzent - Knihy.iDNES.cz Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Najdete na iDNES.cz