Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo jsou Hrobaři silnic

17. 04. 2018 13:08:54
Jsou to neználci, kteří si za volantem nejsou jisti sami sebou teoreticky ani prakticky, takže se chovají scestně, neohleduplně, ustrašeně. Uvedu dva nedávné případy: Na běžném kruhovém objezdu, tedy se značkou dej přednost

v jízdě, má dopravní prostředek přednost, takže jenom někdo s pomatenou myslí se může zachovat tak, že odtud upřednostňuje blížící se autobus. Jako by snad někomu nestačilo brzdění při výjezdu z kruháku kvůli nevhodně umístěným přechodům pro chodce, to zas někdo musí přijít na další hovadinu, kterou si dokazuje co? Čechrá si tím ego? Vyléčil si onen řidič pochroumaný charakter? Jestli ano, tak hodně prapodivným způsobem, na špatném místě, nevhodným až nebezpečným manévrem.

Ano, všichni řidiči mají předvídat, být připraveni na kdejakou dopravní svízel, tak jezděme dvacítkou, to se snad nikdy nic vážného nestane, a bude po problémech. Ale proč si nebezpečné situace vytvářet cíleně a nesmyslně? Opakuji, že v případě jízdy na kruhovém objezdu dáváním přednosti autu, které se na vjezd do něj teprve chystalo.

Jasně, každý to známe, můžou nastat okolnosti, kdy je solidárnost na místě. Třeba v případě, kdy kolona aut jede po hlavní krokem, takže zástupy aut z vedlejší silnice jsou bez šance. Tam to při brzdění v případě nepozornosti řidiče za ním odnesou jenom nárazníky, ale na kruháku, po kterém jela tři auta a jedno se do něj vjet chystalo, to pro mě byla odzbrojující novinka, tam jsem dupnutí na brzdu opravdu nečekal. A já se ptám – panebože proč? Proč, když máme jasně dané předpisy? Když je nebudeme uznávat, je to už kousek k zastavování na křižovatkách ve všech směrech, na semaforech na zelenou, k umanutému řízení podle svého. Ať žije galimatyáš, všichni si jezděme podle momentální nálady, nechme se ovládat city, ať to u nás vypadá třeba jako v Káhira City.

A jestli si myslíte, že zveličuju, nebo si dokonce vymýšlím, tak druhý silniční příklad stojí taky za to. Jedu po hlavní, přibližuju se k připojovacímu pruhu, dlouhému asi 300 metrů. Auto v něm ujede asi 50 metrů, blinkr vlevo a zastavuje. Pokorně čeká, až bude mít volno, před sebou 250 připojovacích metrů! Šílenost, hazardérství, sebrat řidičák! Jet za ním já, neubrzdím to a má mě v kufru. Jindy jsem byl jsem svědkem toho, jak auto v připojovacím pruhu jede pomalinku, pomalinku, vyčkává, to na hlavní se mu přibližuje a radši zpomaluje také, protože se nemůže uhnout vlevo, až pruh končil. Oba zastavují a dávají si přednost, gentlemani jedni! Zastřelit, vymýtit, pobytu na silnicí neschopen!

Totiž: Kdyby to „připojovací auto“ rozfofrovalo tak, jak má, jen by se vsunulo a šťastní by byli všichni! Když jedu v připojovacím pruhu já, mrknu se, jak to vlevo vypadá, a podle situace přidám, uberu, rozmyslím se, vjedu. Chce to jen trochu střídmého odhadu a nebát se. Snad nikdy se mi nestalo, že bych přijel až na konec připojovacího pruhu a musel čekat.

A co uhýbání aut doleva kvůli usnadnění připojování z pruhu? Jen když to jde, samozřejmě. Teď si to asi u mnohých pohorším, ale nejsem tomu nakloněn. Taky proto, že jako spolujezdec v sanitce jsem byl účastníkem toho, jak řidič „připojovacímu autu“ doleva solidárně uhýbal, až do poškrábání autobusu plného hudebníků. I taková může být odměna za řidičovu ohleduplnost. Že vám se to stát nemůže, protože se pokaždé stoprocentně přesvědčíte? Takové sebevědomí vám přeju a závidím, ale vězte, že člověk je tvor omylný, tak proč riskovat, když se nemusí? Naučme se raději z připojovacího pruhu správně vyjíždět! A to jsem ještě nezmínil zipování a loudaly, kteří jedou s telefonem 70, a když hovor skončí, tak 110. Co na tom, že ti za ním žalostně trpí.

Kolikrát mám pocit, že hodně řidičů si v ustrašené a pomalé jízdě dokonce libuje. Křižovatkou projíždějí pomalu a pět vteřin po zelené, padesátkou jedou už sto metrů před cedulí, aby se obcí vlekli čtyřicítkou, a to i v noci, přibrzďují před každou zatáčkou, aby se snad nevyklopili, při odbočování vpravo si nadjíždí tak, jako kdyby vezli pět vagónů, doleva se zas drží pravé krajnice, i když levým kolem by měli být co nejblíž středu, a někteří řidiči i se silnými vozy brzdí dopravu na dálnici tím, že jedou takzvaně na úsporu. Tak se ptám proč, proč to všechno? Nejspíš proto, aby svým neumětelstvím obírali schopné řidiče o měsíce života.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Martin Hatala | úterý 17.4.2018 13:08 | karma článku: 20.97 | přečteno: 809x


Další články blogera

Martin Hatala

Rehabilitační služba

Občas se mě někdo zeptá, proč nevyužívám své profese a nenapíšu něco z lékařského prostředí. Já na to, že historky z něj sice nepublikuji uceleně, ale objevují z mých knihách. Zrovna nedávno se urodily dvě nové. Tedy, příběhy.

4.4.2018 v 16:05 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 580 | Diskuse

Martin Hatala

S kapelou Harlej 800 km tam i zpět

Má to už tak správně být, že řidič má mít v autě během jízdy takové pohodlí, jaké mu nejvíc vyhovuje. Na spolujezdce se v tomto ohledu až tolik nedbá, a to je pro něj kolikrát docela problém. Nevyhovující teplota, kouření,

13.3.2018 v 14:49 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 268 | Diskuse

Martin Hatala

Zkusí na příštích ZOH Ester Ledecká biatlon?

Je včera po desáté večer, nemůžu usnout. Jednak mám rýmičku a pořád smrkám, ale co mi nedá spát je to, jak si vysvětlit nečekaný zlatý úspěch naší snowboardistky v super obřím slalomu. Na jasnou odpověď nepřicházím, i když...

18.2.2018 v 8:27 | Karma článku: 37.75 | Přečteno: 4204 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Stratil

Z pekla do ráje

Pohádkové představy člověka, věřícího v posmrtný život, si rozdělily další existenci duše zemřelého (podle toho jakým člověk byl) do tří nadzemských možností posmrtného bytí, kam se duše uchýlí po spravedlivém božím soudu.

24.4.2018 v 7:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Hurka

Krda, Dolda a ti druzí...BOŘIČI MÝTŮ...

Je s podivem, jaké exotické potvůrky z dalekých končin, fundovaně rozhodují o pražských památkách parodii na MHD, silnicích a bohužel i občanstvu... Na úřadě rozhodují (ne)úředníci podle toho, jak se vyspinkají...

24.4.2018 v 7:17 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 183 |

Jakub Beznoska

Dopadení výtržníků

Pokud je někdo nazýván výtržníkem, jistě provedl něco nepěkného a zaslouží potrestání. Když potom výtržník někomu ublíží na zdraví, zaslouží potrestat o to víc..

24.4.2018 v 1:30 | Karma článku: 31.04 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Zuzana Palečková

Paříž tleská české muzice

Dne 16. dubna se v Paříži uskutečnil koncert ke stoletému výročí založení Československa. A byla to oslava vskutku velkolepá!

23.4.2018 v 23:36 | Karma článku: 9.24 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Prý že Holanďani, kdo by to řekl?

Jako prtinárodu vprostřed Evropy nám vždy docela šlo od pohledu tipnout národnost. Víte, co myslím. Jeden dva pohledy na typ tváře, barvu vlasů, stavbu těla. A bylo.

23.4.2018 v 21:24 | Karma článku: 41.18 | Přečteno: 2459 | Diskuse
VIP
Počet článků 526 Celková karma 23.23 Průměrná čtenost 1551

Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Recenzent - Knihy.iDNES.cz Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.