A přijdete k tomu jak slepý k houslím. Musíte natankovat, jedete kolem, s cenou souhlasíte, zastavíte. Když platíte kartou, zjistíte, že máte potvrdit platbu vyšší než tu u stojanu. To byl přesně můj případ, tak se zajímám o to,
proč tomu tak je.
Prý mají upozornění na stojanu, povídá mi obslužná paní, tak se jdu podívat. A skutečně! Nad kulatou nálepkou o metrologickém prověření vidím jen o málo větší s textem: „Při placení bankovní kartou je účtován poplatek…….. z ceny PHM.“ Rád bych vám napsal jeho výši, ale nejenom z fotky, ale i reálně je nejdůležitější místo nečitelné, vybledlé, bylo-li tam vůbec kdy nějaké. Jedině velmi všímavý zákazník se tak dovídá o navýšení ceny, ale když neví o kolik, je to docela scifi. Tím se pro paní pokladní otevírá prostor k improvizaci, takže se může rozhodovat třeba podle toho, jak se jí kdo líbí. Já nejspíš ano, měl jsem to jenom za jedenáct korun navíc.
Je všeobecně známo, že asi procento z kreditní ceny dávají prodejci bankám, ale podruhé jsem se setkal s tím, že jim tuto částku věnuje zákazník. Poprvé to bylo před dvěma lety a opět tady, ale tehdy bylo titěrné upozornění o navýšení až u pokladny. Takže, a to se majiteli nedá upřít, včasnou zlodějnu opatrně vylepšil. Pomocí šesti nenápadných, cenově nekonkrétních samolepek – k tomuto malkolepému nápadu mu fakt nadšeně gratuluji!
Nevím jestli je tohleto překvapení pro řidiče zcela legální, trestné, na hraně, nebo se mlčky toleruje, ale přesvědčen jsem o tom, že tímhle se morální jednání určitě nevyznačuje. Rodiče vlastníka zřejmě udělali někde chybu. Pan majitel tak do mrtě využívá nulové konkurence v obci, přičemž počítá i s tím, že dvojité ceny si ne každý všimne, a kdyby snad přece jenom, tak spoléhá na to, že nad desetikorunou mávne rukou skoro každý.
Jistě, jedná se o pár kaček, nikdo touto ztrátou nezchudne, ale řeknu vám, v případě dvě stě obsloužených aut denně to dělá dva tisíce, tedy šedesát tisíc korun měsíčně k dobru, to už je sakra boubelatá výplata navíc. A to jenom klamáním zákazníka cenou nižší, protože majiteli se nechce odvádět dohodnutý podíl bankám „ze svého.“ Toto řešení je přinejmenším diskutabilní, ale stejnou pozornost si zaslouží i nenápadnost informace o neznámém přípočtu.
Kdyby se snad v některém čtenáři objevil náznak soucitu, proberte se! Ostatní majitele - obchodníky přece také nelitujete! Snad proto, že všude tam to neřeší tak podle, ale osvojením si rčení „co oči nevidí, to srdce nebolí,“ raději a nepatrně navýší ceny. Když se takhle zachovají skoro všichni v okolí, de facto nula od nuly pojde. Jenomže pan majitel z Primy moc dobře ví, jak magicky se jeho baťovská cena 29,90 ze silnice vyjímá, a že do Chrudimi je to kousek. Dá se tak pochopit, že by o svou vylepšenou cenu velice nerad přišel.
Závěrem: Až mě nějaký rychlochytrák v diskuzi označí za rejpala, všeobecného nespokojence a hnidopicha, ať si předem uvědomí, jak by se mu líbilo dávat procentuální spropitné při placení kartou všude. Ale vlastně trochu ano - všímám si, nelíbí se mi to a není mi to jedno, já jsem totiž nerad za hlupáka. Tímto textem tak čtenáře varuji před nekalými praktikami, informuji je, kde právě jsem musel už podruhé natankovat, přičemž ostatním řidičům doporučuji vyčkat Chrudimi. Bylo by zajímavé poznat, kolik stálých zákazníků by čerpací stanici v Heřmanově Městci zůstalo, má-li vůbec nějaké než ty náhodné.
