Čeština je jazyk v porovnání s ostatními vlastně neformální. Jsme zvyklí používat slova v jejich prapůvodním významu.

Z toho pramení české nepochopení, jak odpovědět na anglické "How are you?" nebo na německé "Alles klar?".

Jedna má japonská kamarádka kdysi na jazykovém kurzu v německu na dotaz, co je v evropě jinné, odpověděla, že jsme málo formální. Že v japonsku by bylo neslušné zahájit jakýkoliv hovor dvou lidí bez "výměny několika frází".

Pochybuji o tom, že tyto fráze jsou pronášeny v doslovném původním smyslu použitých slov.

Dávám karmu.

Ten hnidopich ve mě s Vámi souhlasí. Současně si ale uvědomuji, že je to moje HNIDOPIŠSKÁ část. A že jazyk nemusí být nutně pouze o prvotním významu slov. Nejste-li tedy inženýr, technik, a nebavíte-li se o "funkci ozubených koleček". :-)

Někdy je jazyková bohatost vyjádřena právě možnostmi vyjádřit se v obměnách, i když opisujících. Někdy je žádoucí říci "uměle" více slov než by řekl technik. A někdy je potřeba odpověď, říkáte-li ji po tisícosmé, trochu obměnit už jen proto, že byste se jinak degradoval na nemyslící automat.

K tomu připočtěte regionální obraty, sociální zařazení mluvčího a potřebu generační rebelie a vznikne Vám živý jazyk, který se projevuje často i tím, co kritizujete. A nakonec takto vzniká v jazyce i krása. Bez nesmyslných slovních spojení by neexistovala poezie.

Takže za co jsem Vám vlastně dal tu karmu

Za to, že přemýšlíte nad "všedními" věcmi, které většina přechází bez zájmu. A přeji Vám, abyste se Vy sám dokázal Vámi kritizovaných obratů vyvarovat.:-)))

U profesionálů když slyším DÍKY TOMU, místo VLIVEM, tak mě to bolí (DÍKY TOMU jen při dobré věci, VLIVEM při ŠPATNÉ!). Obráceně to naštěstí nepoužívá nikdo! Opožděně přeji pohodovou neděli bez drásání nervů, Martine!

Mne Horste nadzveda ze zidle kdyz slysim nebo ctu takove o tri roky tomu nazad.

Nas jeste pan ucitel Kreissinger profackovaval za germanismy. Nevim co by si tihle uzivatele asiatske mluvy zaslouzili.

Celkem hezky jste popsal i zdejsi diskuse.

Karma.

Souhlas...já si při poslechu radia ČRo + někdy rvu vlasy ze zoufalství a hrozně bych si přála, kdyby hlasatelé mohli slyšet naši kritiku či poznámky

Český jazyk vychází se"sanskrtu", kde každé slovo má svůj jasný význam, slovy popisujeme skutečnosti, události, pocity z nich vzešlé a nakonec se je snažíme vyjádřit odpovídajícím způsobem, dle našeho uvědomění a rozvinuté empatie. To "vyjádřit" je klíčové, takže květinář, takzvaný vazač květin, určitě není florista a tak jako "vykomunikovat" není a neznamená vyjednávat Těch paskvilů za posledních dvacet let je tolik, že se lidé už ani neumí vyjadřovat, jít k jádru věci. Je to účel, protože komunikace podlamuje jakoukoliv vládu, nebo režim, je to jedno, důležité je, že se lidé sotva domluví mezi sebou

S blogem bych celkem souhlasila, také mi dost věcí rve uši, ale s tím sáňkováním mám problém. U nás v jižních Čechách chodíme odjakživa sáňkovat a bruslit, zasáňkovat a zabruslit se moc nepoužívá. Domnívám se, že v tomto případě jde o místní zvyklosti.

Ano. Budeme sáňkovat mi taky nevadí. Horší je...budeme se soustředit, připravovat...namísto..soustředíme se, přípravíme se...

A sakra, to mě nenapadlo : Jenomže! Knedlík na talíři by byl už svým způsobem použitý, takže k vyhození, a bylo by to co? Plýtvání!