No jasně, že tě budu sledovat!

Krátké připomenutí toho, že lhát se nemá a to nikdy! Tedy ani tehdy, když je jedná o prkotinu. Jenomže - z pohledu chlapa bezvýznamnou věc. Jakou? Takovou!

Na letišti. Objetí, přání příjemného letu a pobytu, pusa na rozloučenou a poslední mávání.

„Jo a poslala jsem ti odkaz na stránku, kde můžeš moje letadlo sledovat. Číslo letu znáš, tak si ho po trase najdeš. Tak co, budeš?“ přeje si Karlova manželka.

„No to víš, že budu! Ale stejně se mi ozvi, až přiletíš, ju?“

„To víš že jo, brouku.“ Byly dvě hodiny v noci.

Karel se vyděšeným trhnutím probudil v sedm ráno. Vrhl se na mobil. Naštěstí tam byla! Smska o příletu. Uf! oddechl si a podvědomě zapnul notebook, jako by snad na něco zapomněl.

Deset dní uběhlo jako voda. Opět letiště, přílet, radostné shledání a Karlovo radostné vítání.

„Ani nevíš, jak moc jsem se na tebe těšil!“

„Tak tos určitě sledoval i zpáteční letadlo, miláčku!“ a Karel zalovil do dávného kurzu herectví.

„No to víš že jo, zlato. Je to báječná věc vědět, že tam, uvnitř té malé žluté blikající tečky sedí moje Janinka, v Praze pak světýlko zhasne a já ji přivítám sladkou pusinkou,“ rozplýval se.

„Cože? Tečky? Světýlka? Lháři!“

„Jak to, lháři? Copak jsem tě nepolíbil?“

„Lháři, žes můj let sledoval! Oba lety!“

„No a proč ne? Proč bych nemohl?“

„Ten můj odkaz totiž nefungoval. Ani z mejlu, ani normálně, kdyby ses chtěl vymlouvat. A rozhodně tam nejsou žádné blikající tečky, ale žlutá letadýlka!“

„Jak to můžeš s takovou jistotu tvrdit, mně to šlo a basta! Taky proto, že jsem si našel jinou on line stránku.“

„No, tak schválně – doufám že si vzpomeneš jakou, když ses na ni ještě před chvílí díval. Tak kterápak má letadla jako blikající světýlka? No?“

„No, tak to už fakt nevím, zapomněl jsem. To bych si musel vymýšlet.“

„No však právě, vymýšlet si, lhát! Prosím tě jdi s tím někam a chop se aspoň toho kufru, na tom snad nic nezkazíš.“

Ten večer nedopadl tak, jak si ho oba představovali. Ani následující týden a měsíc nepatřil mezi manželsky vydařené. A přitom byla jablkem sváru jenom taková hovadina. Jenomže Karel lhal a to se lehce neodpouští. To totiž nebyla jen tak obyčejná úletová nevěra.