Kdybyste holky věděly!

Když jsme si domlouvaly den, který by nám k pravidelnému měsíčnímu scházení vyhovoval nejvíc, shodly jsme se na středě. Co takhle první středu v měsíci, to je zkouška sirén, navrhuji snadno zapamatovatelné, ale jen jsem tím 

vzbudila posměch. Středu měly moje kamarádky očividně spojenou s tím, že je toho třeba.

A jsme u toho. Právě taková středa je právě teď. Zkouška sirén odezněla, v pět slezina U Mánesa. Copak se asi bude probírat nejvíc? Jejich děti, jejich manžele, jejich nákupy, jejich dovolenou? Všichni svatí, smilujte se nade mnou, ať to nejsou drby a jejich drahé polovičky! Jsem totiž zase sama, už půl roku sama, a nestojím o připomínání krátkého hezkého.

Leč, nikdo se nade mnou nesmiloval, nebeská shovívavost neexistuje. Jana si stěžovala, jak je na všechno sama, že si doma připadá jako služka. Uklízení, vaření, děti, už ani tu pusu jí po příchodu z práce nedává, a ráno se k ní po prvním zvonění budíku už nepřitulil pěkně dlouho.

„A na ten svůj tenis odejde jako by se nechumelilo, a vůbec ho nezajímá co já sama doma. Že jsem unavená jako kotě, že mě čeká nádobí, že si Petříček o půl desáté vzpomene na úkol z matematiky, které nerozumí, že spolu máme vybírat naši dovolenou, domluvit den velkého nákupu, a nějaká večeře nebo květiny, kterými by tohle všechno trochu zmírnil? Nepamatuju si, kdy naposledy."

„Chtěla bych ti říct, že jaký si to uděláš, takový to máš, ale sama na tom nejsem o nic líp,“ přidává se k Janě Hanka. Ten tvůj aspoň něco dělá, něco umí, a že občas není doma? Aspoň má koníček, něco ho baví. Slušně vydělává, doma opraví co je potřeba, a že se u vás vytratily city? No bóže! Co bys chtěla po 25 letech manželství? Ukaž mi manžele po padesátce, kteří se vedou za ručičky a líbají se v parku za stromem. Ale jo, třeba jo, výjimky určitě existují. Ale znáš nebo potkalas někoho takového? A když ano, tak si ještě ověř, jestli to nejsou milenci.“  

„No, tak to mě taky napadlo,“ ozývá se Jana. „Jestli ten tenis, to pivko, ta únava potom, jestli mě ten můj holobrádek nevodí za nos. Fakt nevím, a snad raději nevědět.“    

„Tak ho překvap, prověř ho, postarej se mu o vzrůšo. Znáš to z filmů ne? Udělej si nové vlasy, hoď na sebe erotično, překvap ho pod sprchou. Pak uvidíš, jestli se chytne,“ radí Hanka, zatímco já stále jenom poslouchám.  

„Cože? Blázníš? To všechno najednou?“ diví se Jana.

„Když to nezabere postupně, tak klidně i najednou. Mokré vlasy, mokré všechno, proč ne. Aspoň u nás, když je nejhůř, to takhle zabírá stoprocentně. Ale na jiném poli je to s ním boj. Vyčítá mi, že nepíchám do krabice od mlíka, aby líp teklo, že v třídění odpadu nezná většího břídila, že nenakupuju s rozmyslem, že nedovírám tubu zubní pasty, že mu polštář a peřinu s knoflíkama dávám k hlavě naschvál. Však ho znáte, jaký je to hnidopich!. Nedivím se, že má v jakékoli práci problémy, vždycky mu tam totiž něco nebo někdo vadí. Takže teď ji zrovna nemá, pan chytráček. Zlatě, když chodil do pekárny na směny. Půlku noci jsem se nádherně vyspala. Žádné prdění, smrdění, chrápání a chození na záchod. To neznáš, Klárko, co?“ zeptala se mě Hanka podpásově. Souhlasně až provinile jsem přitakala. Kdybyste tak holky věděly! Jak ráda bych! Cokoli čeho byste se chtěly od vašeho milého zbavit, bych si od vás tak ráda vzala! 

„Buď ráda, užívej si klidu, když zrovna nikoho nemáš. To nám věř, zasloužilým manželským pracovnicím. Ale když ono jsou tam ty děti, a krásných pětatřicet nám už taky není,“ povzdechly si obě svorně.

Aperol se mi v kavárně nejenom dobře pil, ale postaral se i o to, že se mi k ulehnutí chystalo tak nějak odlehčeněji, méně provinileji. Zásadním problémem tak bylo, jestli chňapka nebo lyžařská podkolenka. Otevřu šuplík, ponožek v něm bylo zatím dost, vyhrává podkolenka. Vycpávám, těším se. Až si ji v posteli pomačkám, pohladí mi tvář, obkroužím prsa, schoulím se co nejpřítulněji, s mou kamarádkou strávím noc nejvroucněji.

Někde jsem četla, že v Japonsku jsou dál, že tam jsou na prodej celé mužské ruky. Tak bych jim tam ráda poradila, když už jsou tou technickou velmocí a snaží se vše domýšlet k dokonalosti, aby nezapomněli na tak potřebné živočišno, aby se na ní daly navolit i různé stupně potu, úlev i hlasových projevů. Aspoň…       

Autor: Martin Hatala | úterý 26.1.2021 14:32 | karma článku: 17,74 | přečteno: 823x
  • Další články autora

Martin Hatala

Odkaz lesního muže

Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc

23.2.2024 v 11:52 | Karma: 16,54 | Přečteno: 361x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Je potřeba nakrmit koně

Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?

3.2.2024 v 14:05 | Karma: 12,53 | Přečteno: 325x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Až přijde Klárka

Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.

27.1.2024 v 14:09 | Karma: 20,55 | Přečteno: 1090x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu

To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to

8.1.2024 v 15:51 | Karma: 28,61 | Přečteno: 1299x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

Myšičko myš, pojď ke mně blíž!

„Jste první,“ hlásil nám hostitel hned po pozdravu na uvítanou. A mně jako soutěživému snaživci začalo vrtat hlavou, co tím, že jsme první, myslel. V čem jsme první? Ať už to bylo v čemkoli, tak si zasloužíme cenu nebo aspoň

6.11.2023 v 13:51 | Karma: 17,75 | Přečteno: 539x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vztah lékař-pacient o tom, na co jste nejspíš nikdy ani nepomysleli

Jsem praktický lékař a když mi v ordinaci pacient řekne, že byl na kontrole u Špačka, Ptáčka nebo Jukla, většinou a hlavně mladší ročníky decentně upozorním na to, jestli myslí pana doktora Špačka, Ptáčka anebo Jukla.

15.10.2023 v 17:04 | Karma: 34,61 | Přečteno: 6160x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

A co scénář a režie Elišky a Damiána?

Na tom, že pohádkový seriál nebude patřit mezi filmové skvosty se snad s většinou čtenářů shodnu, ale ono to v něm přece není jenom o nevýrazných Emmě Smetaně a Robertu Urbanovi. Prý námět dobrý, říkají diskuze, ale neřekl bych.

17.9.2023 v 8:10 | Karma: 23,52 | Přečteno: 963x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

U rybníka se děly věci

Poté, co Karel s veterinárním lékařem dotelefonoval, povzdechl si. Zatímco jemu pracovní čas právě vypršel, veterinární klinika otevírá až za dvě hodiny. Naštěstí mu vzdálenější kolega s jeho požadavkem vyšel vstříc tím, že se mu

2.8.2023 v 14:29 | Karma: 15,87 | Přečteno: 535x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Jeli jsme na návštěvu za Viewym

Prostě mu tak říkám a píšu s měkkým i tvrdým, zatímco on si nechává říkat jinak, Gatsby jeden mrňavej! Co návštěvě předcházelo není důležité, zajímavější je to, že až do chvíle, kdy se setkání stále jenom blížilo, jsem se moc

6.7.2023 v 16:39 | Karma: 14,02 | Přečteno: 357x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Odborník na stehy

Tak si představ, že dnes po mně jedna pacientka chtěla, abych jí vytáhl stehy. No jo, copak o to, to není problém, ale ve zprávě od chirurga měla jasně napsáno, že až 14. den. A ona přišla kdy? Už osmý den! A že to prý nevadí,

3.6.2023 v 14:18 | Karma: 20,77 | Přečteno: 779x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Ne balada, ale snění o nenarozeném dítěti

Přestože nebudu dědečkem nejstarším ani nejmladším, určitě ani nejmilovanějším nebo nejbláznivějším na světě nebo jen v blízkém okolí, těším se na toho klučinu hrozně moc. Když se mě na něj někdo zeptá, z legrace odpovídám,

22.4.2023 v 18:36 | Karma: 14,94 | Přečteno: 317x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Zelený úchyl

„Jé, zlatíčko, ono je tam fotbal,“ zjistí Karel během přepínání televizních programů jakože náhodou. „Takže mi tím chceš říct, že dnešní večer bude zase zelený?“ rozčiluje se Johana zcela neprávem, protože:

5.4.2023 v 16:53 | Karma: 13,46 | Přečteno: 352x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vlk v rouše beránčím?

Nic nenasvědčovalo tomu, že by to neměla být běžná zdvořilostní návštěva u sestry. Jenomže nebyla a vlastně nasvědčovalo. Od mediální prezidentské masírky před druhým volebním kolem nešlo utéct. Brzy se ukáže, že

22.1.2023 v 12:36 | Karma: 19,34 | Přečteno: 661x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Nejdražší parkování je v Hradci Králové

15 minut za tisícovku. Nevěříte? Po přečtení byste měli. Když ani tehdy ne, zkuste si to vyzkoušet. Byla půlka prosince, mínus sedm, na zemi sněhový poprašek, krátce po sedmé hodině ranní ještě tma a v úmyslu mám zaparkovat

1.1.2023 v 12:54 | Karma: 24,05 | Přečteno: 883x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

Vánoční dárek, na který fakt nezapomenu

Na začátku osmdesátých let, to mi mohlo být asi čtrnáct, patnáct, taková ta telecí dospívací léta, kdy vám někde v obchodě tykají, jinde zas vykají, protože dospíváte v muže. Taky holky se vám začínají čím dál víc nejenom líbit,

25.12.2022 v 13:44 | Karma: 31,96 | Přečteno: 2655x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Jak to, že nevyhrálo Chorvatsko?

A proč mělo? Protože mělo! Asi před půl rokem jsem si totiž náhodně přečetl článek jakéhosi věštce, který své abrakadabra zakončil sdělením, že mistrem světa ve fotbale se stane Chorvatsko. To jsem si zapamatoval, a ačkoli

20.12.2022 v 16:23 | Karma: 16,05 | Přečteno: 507x | Diskuse| Sport

Martin Hatala

Že je něco mezi nebem a zemí ani poslední neposedné klíče neprokázaly

Žádné nepřekvapivé tvrzení, že někdo ztrácí mobily, dokladovky, brýle, a jiný je spíš přes klíče. Klíčovou zapomnětlivost bych klíčově rozdělil na ty od domu a od aut. Já jsem středně přes brýle, které u mě předčí už jenom ztráty

11.12.2022 v 15:06 | Karma: 14,80 | Přečteno: 266x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vždyť oni ani neví, kolik je 8x7!

„Být vámi, na tu Vaši Stužkovou bych šel, pane učiteli,“ vzpomněl jsem si na rozhovor, který se udál asi před rokem. Vymlouval se však na to, že se ještě necítí dobře. Já na to, že CRP má v pořádku, průjem už taky nemá a na tu

21.11.2022 v 12:14 | Karma: 30,80 | Přečteno: 876x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Horší než hadi v letadle

Skromně si sedám na zadní sedadlo auta, čekáme na posledního spolujezdce. Vstoupil, pozdravil, usmál se na mě, a jestli mám vzadu dost místa, zeptal se. Jo, dobrý, přitakal jsem, protože měl. Usmál se podruhé, zatáhl za páčku

6.11.2022 v 10:58 | Karma: 24,02 | Přečteno: 1121x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Pizzožrouti

Společnou dovolenou v šesti Karel s manželkou už zažil a dopadla celkem dobře, takže další zaoceánský výlet pouze ve čtyřech by neměl dopadnout hůř, předpokládal optimisticky. Jenomže to by těmi dvěma dalšími nesměli být pouze

28.10.2022 v 14:08 | Karma: 16,67 | Přečteno: 595x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 625
  • Celková karma 16,54
  • Průměrná čtenost 1553x
Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Seznam rubrik

Oblíbené blogy