Smrt puberťáka

Zpráva o úmrtí mladého děvčete zasáhla Karla nečekaně silně. Sice ji viděl všeho všudy třikrát, čtyřikrát, sotva se pozdravili, ale stejně. Bylo to dítě Jany, jeho kamarádky. Co se přihodilo? Kdo ji a za co takhle trestá, světe

jeden nevděčný, nespravedlivý, nevíš? Tak mladá! Proč? Nevěděl, Kristýnino parte oznamovalo smrt náhlou, neočekávanou.

Mohla to být bouračka, jiný úraz, snad utonutí, no hrůza! Možná i nemoc, kterou před Karlem tajila. Ale že zrovna před ním? Jejím bývalým lékařem? Ať už to bylo cokoli, už nebyla, bylo to kruté. Pro ni, pro rodiče, příbuzné, kamarády, pro vysoce soucitné pro Karla.

Rozloučení se koná, čte dál parte a listuje v kalendáři, jestli může. Bingo! Zrovna slouží! Takže jak se to vezme – může i nemůže.

Po dopoledním návalu nejsou sobotní odpoledne na lékařské pohotovosti příliš náročná, a protože se pohřeb koná v nedaleké vesnici, dalo by se tam dojet. Má rychlý vůz, takže kdyby snad něco, bude na telefonu, aby se mohl vrátit co nejrychleji. Ještě se rozmýšlí, nechává to otevřené, sobotní vytíženost rozhodne. O problému s eventuální účastí Janu raději informuje předem, to aby věděla, kdyby měl z pohřbu nečekaně naspěch.

Ono sobotní říjnové dopoledne bylo ukázkově podzimní. Počasí ponuré, šedé, depresivní. Foukalo, zataženo bylo, déšť na spadnutí. Jen kousek chyběl k tomu, aby se o něm dalo říct, že ani psa by člověk ven nevyhnal.

Ale pacienti přišli. Bojínci s hloupostmi, ti nerozhodní s několikadenními problémy, kteří si pletou pohotovost s ordinací svého praktického lékaře. Na prstech jedné ruky by se daly spočítat potíže akutní, případy skutečně neodkladné. Po poledni nastal klid, který by mohl vydržet, přál si. Druhá hodina rozhodla, měl štěstí – stále nikde nikdo. Poučil sestru, na pohřeb se rozjel jako Fitipaldi…

Blízkou vesnicí neprojížděl poprvé, tamější hřbitov znal, protože byl v pravotočivé zatáčce dobře vidět. Hlouček přítomných, jasně znatelný už z parkoviště dával tušit, kde Janu s manželem najde. Svírajíc v ruce dvě růže, vyhledal smutnou kamarádku, kondoloval jim. Jako vždy namalovaná tak akorát, vzorně upravená, ale ztěžká víčka a propadlé lícní kosti jejím standardem nebyly. Přesto nejen toho, ale i něčeho zvláštního si na ní Karel všimnul. Bylo to jen na okamžik, krátký záblesk neznámého výrazu v očních panenkách, který po poděkování vymizel. Jasný důkaz toho, že tam něco bylo!  

Loučení při hudebním doprovodu bylo důstojné, dojemné, temnotou vyhrocené. Jako by si nízká mračna řekla, že teď ne, teď rozhodně, ne, teď se slejvák nehodí, pozdržím ho. Nehrotit tesknou situaci vydržel i Karlův mobil, který také nezazlobil. Pět písničkových balad mu posloužilo k pohledům do řad truchlících, odkud si snažil vytipovat někoho, kdo by mu po rozloučení na taktně vyslovený dotaz „proč,“ bez údivu odpověděl. Avšak dochází k přesvědčení, že i kdyby mu nějaké nadpřirozeno s výběrem pomohlo, netroufne si na to. Teď určitě ne, s odstupem času snad. Když vhodnou příležitost před pohřbem nevyužil.

Hudba skončila. Poslední povzdechy kolemjdoucích na fotku zesnulé, pomalý odchod domů nebo k rodinnému pohoštění. Karel spěchal nejvíc. Nečekal ho domov, ale ordinace, a z pohoštění maximálně tak kafe s koláčem. Když nebude zrovna nikdo v čekárně. Smířil se s tím, že na znalost příčiny smrti si bude muset počkat do doby, až se čerstvý splín vytratí. Stejně tak i zvědavá sestřička, které to slíbil. 

Přestože Karel odcházel ze hřbitova svižným krokem, periferní vidění ho přinutilo, aby se otočil. Zdálo se mu totiž, jako by ho někdo sledoval, ba dokonce doháněl. No to snad ne! Jeho, muže v nejlepších letech, nahání stařík s holí! A ne s ledajakou holí – francouzskou nad hlavou hrozící! Karel zpozorněl. Tak tohle nevypadá na přátelské setkání, to se musí vyřešit, to musí zažít. Přesto se pootočením kolem dokola ještě ujišťuje, jestli staříkův zájem patří skutečně jemu. Nikde nikdo, je to tak. Karlova zvědavost se stupňuje. 

„Tak ty jsi ten doktor?“ pieta-nepieta, huláká na něj agresor ještě z povzdálí. Karel s odpovědí otálí, protože se mu nelíbí výraz „ten.“ Ale co už, za ta léta praxe ho nerozladí už ani pozdrav zdravíčko, příšerný slovní projev pacientů v empatickém plurálu, zdrobněliny jako doktůrku nesu vám zprávičku, potřebuju receptíček na prášečky, takže odpověděl.

„Ano, jsem lékař. Potřebujete snad nějakou pomoc?“

„Cože? Od tebe a pomoct? Ty chlíváku jeden, ty ničemo! Žes pomohl Kristýně, to je ti málo? To ti nestačilo?“     

Tykání bylo v té chvíli to poslední, co by chtěl Karel řešit, rychle musí přijít na věc podstatnější - srovnat si dvě a dvě dohromady. Než na něj narazí překvapivá aktivita zvýšeně pohyblivé hole.  

„Nerozumím, jsem Janin kamarád, ale Kristýnu jsem viděl jenom párkrát, Jana taky byla moje pacientka, než jsem si zařídil soukromou praxi jinde,“ vyhrkne ze sebe, nejenom účelně, ale i včas.

„Cože? Vy dva se dobře znáte? A Kristýnu jsi nikdy neléčil?“ Karel přitakal.

„Tak jo, tak o tobě Jana asi nemluvila,“ reaguje zklamaně, tatam je staříkovo výbušné odhodlání s elánem na rozdávání.

„A s kým jste si mě vlastně spletl?“ zajímá Karla.

„Ále! Přece s tím dacanem, který nebyl tam, kde být měl! Protože kdyby na té pohotovosti dřepěl tak jak měl, a někam si neodběhl, třeba by Kristýna ještě mohla žít.“

Karla polilo horko, z pórů kůže se mu do košile vyvalil pot. Nečekal ani na staříkovu omluvu, pelášil k autu. Hned jak se rozjel, jako mávnutím kouzelného koutku se silně rozpršelo. Ale ani provazy deště ho nezpomalily natolik, aby na pohotovost nepřijel rychleji než Fitipaldi.

 

 

 

Autor: Martin Hatala | čtvrtek 17.10.2019 13:35 | karma článku: 18,48 | přečteno: 976x
  • Další články autora

Martin Hatala

Odkaz lesního muže

Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc

23.2.2024 v 11:52 | Karma: 16,54 | Přečteno: 361x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Je potřeba nakrmit koně

Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?

3.2.2024 v 14:05 | Karma: 12,53 | Přečteno: 325x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Až přijde Klárka

Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.

27.1.2024 v 14:09 | Karma: 20,55 | Přečteno: 1090x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu

To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to

8.1.2024 v 15:51 | Karma: 28,61 | Přečteno: 1299x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

Myšičko myš, pojď ke mně blíž!

„Jste první,“ hlásil nám hostitel hned po pozdravu na uvítanou. A mně jako soutěživému snaživci začalo vrtat hlavou, co tím, že jsme první, myslel. V čem jsme první? Ať už to bylo v čemkoli, tak si zasloužíme cenu nebo aspoň

6.11.2023 v 13:51 | Karma: 17,75 | Přečteno: 539x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vztah lékař-pacient o tom, na co jste nejspíš nikdy ani nepomysleli

Jsem praktický lékař a když mi v ordinaci pacient řekne, že byl na kontrole u Špačka, Ptáčka nebo Jukla, většinou a hlavně mladší ročníky decentně upozorním na to, jestli myslí pana doktora Špačka, Ptáčka anebo Jukla.

15.10.2023 v 17:04 | Karma: 34,61 | Přečteno: 6160x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

A co scénář a režie Elišky a Damiána?

Na tom, že pohádkový seriál nebude patřit mezi filmové skvosty se snad s většinou čtenářů shodnu, ale ono to v něm přece není jenom o nevýrazných Emmě Smetaně a Robertu Urbanovi. Prý námět dobrý, říkají diskuze, ale neřekl bych.

17.9.2023 v 8:10 | Karma: 23,52 | Přečteno: 963x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

U rybníka se děly věci

Poté, co Karel s veterinárním lékařem dotelefonoval, povzdechl si. Zatímco jemu pracovní čas právě vypršel, veterinární klinika otevírá až za dvě hodiny. Naštěstí mu vzdálenější kolega s jeho požadavkem vyšel vstříc tím, že se mu

2.8.2023 v 14:29 | Karma: 15,87 | Přečteno: 535x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Jeli jsme na návštěvu za Viewym

Prostě mu tak říkám a píšu s měkkým i tvrdým, zatímco on si nechává říkat jinak, Gatsby jeden mrňavej! Co návštěvě předcházelo není důležité, zajímavější je to, že až do chvíle, kdy se setkání stále jenom blížilo, jsem se moc

6.7.2023 v 16:39 | Karma: 14,02 | Přečteno: 357x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Odborník na stehy

Tak si představ, že dnes po mně jedna pacientka chtěla, abych jí vytáhl stehy. No jo, copak o to, to není problém, ale ve zprávě od chirurga měla jasně napsáno, že až 14. den. A ona přišla kdy? Už osmý den! A že to prý nevadí,

3.6.2023 v 14:18 | Karma: 20,77 | Přečteno: 779x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Ne balada, ale snění o nenarozeném dítěti

Přestože nebudu dědečkem nejstarším ani nejmladším, určitě ani nejmilovanějším nebo nejbláznivějším na světě nebo jen v blízkém okolí, těším se na toho klučinu hrozně moc. Když se mě na něj někdo zeptá, z legrace odpovídám,

22.4.2023 v 18:36 | Karma: 14,94 | Přečteno: 317x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Zelený úchyl

„Jé, zlatíčko, ono je tam fotbal,“ zjistí Karel během přepínání televizních programů jakože náhodou. „Takže mi tím chceš říct, že dnešní večer bude zase zelený?“ rozčiluje se Johana zcela neprávem, protože:

5.4.2023 v 16:53 | Karma: 13,46 | Přečteno: 352x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vlk v rouše beránčím?

Nic nenasvědčovalo tomu, že by to neměla být běžná zdvořilostní návštěva u sestry. Jenomže nebyla a vlastně nasvědčovalo. Od mediální prezidentské masírky před druhým volebním kolem nešlo utéct. Brzy se ukáže, že

22.1.2023 v 12:36 | Karma: 19,34 | Přečteno: 661x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Nejdražší parkování je v Hradci Králové

15 minut za tisícovku. Nevěříte? Po přečtení byste měli. Když ani tehdy ne, zkuste si to vyzkoušet. Byla půlka prosince, mínus sedm, na zemi sněhový poprašek, krátce po sedmé hodině ranní ještě tma a v úmyslu mám zaparkovat

1.1.2023 v 12:54 | Karma: 24,05 | Přečteno: 883x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

Vánoční dárek, na který fakt nezapomenu

Na začátku osmdesátých let, to mi mohlo být asi čtrnáct, patnáct, taková ta telecí dospívací léta, kdy vám někde v obchodě tykají, jinde zas vykají, protože dospíváte v muže. Taky holky se vám začínají čím dál víc nejenom líbit,

25.12.2022 v 13:44 | Karma: 31,96 | Přečteno: 2655x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Jak to, že nevyhrálo Chorvatsko?

A proč mělo? Protože mělo! Asi před půl rokem jsem si totiž náhodně přečetl článek jakéhosi věštce, který své abrakadabra zakončil sdělením, že mistrem světa ve fotbale se stane Chorvatsko. To jsem si zapamatoval, a ačkoli

20.12.2022 v 16:23 | Karma: 16,05 | Přečteno: 507x | Diskuse| Sport

Martin Hatala

Že je něco mezi nebem a zemí ani poslední neposedné klíče neprokázaly

Žádné nepřekvapivé tvrzení, že někdo ztrácí mobily, dokladovky, brýle, a jiný je spíš přes klíče. Klíčovou zapomnětlivost bych klíčově rozdělil na ty od domu a od aut. Já jsem středně přes brýle, které u mě předčí už jenom ztráty

11.12.2022 v 15:06 | Karma: 14,80 | Přečteno: 266x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vždyť oni ani neví, kolik je 8x7!

„Být vámi, na tu Vaši Stužkovou bych šel, pane učiteli,“ vzpomněl jsem si na rozhovor, který se udál asi před rokem. Vymlouval se však na to, že se ještě necítí dobře. Já na to, že CRP má v pořádku, průjem už taky nemá a na tu

21.11.2022 v 12:14 | Karma: 30,80 | Přečteno: 876x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Horší než hadi v letadle

Skromně si sedám na zadní sedadlo auta, čekáme na posledního spolujezdce. Vstoupil, pozdravil, usmál se na mě, a jestli mám vzadu dost místa, zeptal se. Jo, dobrý, přitakal jsem, protože měl. Usmál se podruhé, zatáhl za páčku

6.11.2022 v 10:58 | Karma: 24,02 | Přečteno: 1121x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Pizzožrouti

Společnou dovolenou v šesti Karel s manželkou už zažil a dopadla celkem dobře, takže další zaoceánský výlet pouze ve čtyřech by neměl dopadnout hůř, předpokládal optimisticky. Jenomže to by těmi dvěma dalšími nesměli být pouze

28.10.2022 v 14:08 | Karma: 16,67 | Přečteno: 595x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 625
  • Celková karma 16,54
  • Průměrná čtenost 1553x
Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Seznam rubrik

Oblíbené blogy