Nešla bys na pivo?

22. 09. 2017 12:43:08
Už delší čas jsem ji sledoval. Jak se koupala, jak se opalovala, jak si mě vůbec nevšímala. Přesto jsem ve své pozorovatelské činnosti nepolevoval, nepřestával si přát, aby se aspoň jednou podívala mým směrem, jednou jedinkrát na

mě pohlédla, aby se na mě, byť jen malinko, pousmála. Ale to už ode mě byla hodně bujná fantazie.

A že jsem se ji snažil i hypnotizovat, nejenom vroucně si přát, o nás dvou snít! O tom, jak za ní ke břehu řeky neodolatelně nakráčím, vtipně ji oslovím, kvalitně zaimprovizuju a zaujmu nonšalantní postoj. No bóží! Hltat bude každé mé slovo, sjíždět mě bude pohledem, mým průpovídkám se bude smát natolik, až vzbudí pozornost všech kolem. Nakonec spolu odejdeme ruku v ruce a všichni čumilové nám budou závidět. Její krásu, moji troufalost a úspěch, naše budoucí štěstí.

Prožíval jsem i snové záblesky, jak spolu sedíme v kině, střídání letmých dotyků s něžnými polibky, jak jsme netrpěliví a nemůžeme se dočkat, až film skončí, až odejdeme. Rozhodnout se, jestli k tobě nebo ke mně, bylo naším jediným problémem. No, věru hezky předpisově jsem si to nalajnoval, náš začátek si vysnil vskutku velmi vydařeně.

A pak jsem pohlédnul skutečnosti do očí, jedině a zase na ni. Na zrzavou krasavici jak se koupe, jak se opaluje, jak je tam jenom sama pro sebe a je jí dobře. Jenomže, co když jí může být ještě líp? Co o tom ona ví, když o mně neví?

Očekávané stmívání mě nejspíš mělo přimět k tomu, abych se odhodlal k činu. No vždyť! Přece z toho nebudu dělat vědu. Přijdu, zeptám se, hned bude ruka v rukávě! Nic náročného, bude to takové malé déja vu, protože cestu k šťastnému cíli jsem si už ve svých slastných představách prožil.

Uf! odfrknu si, chystám se na to. Zrovna přišla z vody, lehla si. Než se plně oddá odpočinku, bude ta ideální chvíle na oslovení, k seznámení. Vyrážím! Cestou mi tep letí rychleji než Bolt, ale to se srovná. Až k ní přijdu, pak se uklidním, Bolt doběhne a zvítězí. Vím to! Přikážu si to!

Jsem u cíle! A! Co teď? Tréma, ke zhroucení bízko, blizoučko. Chvíli u ní stojím jako paňác, který ztratil řeč, odvahu i důvod počinu. Naštěstí přece jenom něco zplodím. I když...

„A..a...a..a... ahoj!“ vykoktám ze sebe a nejsem se sebou zrovna dvakrát spokojený. Když na kostrbatý pozdrav moje vyhlédnutá dívka nereagovala, přál jsem si propadnout se do země. To mě opravdu neslyšela? A když ano, to není na oslovitele zvědavá ani trochu? Musel jsem na to jinak, nejlépe lépe.

„Ahoj, ahoj, ahoj!“ překvapila mě hned třikrát vlastní dokonalost. To zapůsobilo. Nejdřív otevřela oko levé, zakrátko i pravé, opřela se o loket. Zívla. Nejspíš zklamáním, že vidí jenom jednoho - mě. Čekala, nic neříkala, ale čelo svraštila pořádně. To jsem bral jako jasně naznačenou pobídku k pokračování našeho nadějně rozjetého rozhovoru.

„Nešla bys na pivo?“ vyhrkl jsem ze sebe. Obočí jí vyjelo nahoru, div nevypadlo z hlavy, a brázdy na čele se v ní prohloubily ještě víc. A to jsem si myslel, že své mimické maximum už předvedla. Ve chvíli, kdy bylo čekání na její ano už poněkud trapné, se přece jenom projevila.

„Cože?“ jasně formulovala svoji skrytou náklonnost.

„No, na pivo, jestli bys nešla,“ rád jsem jí zopakoval pozvání. V tu ránu se začala smát na celé kolo, až se z toho posadila. Hlavu si rukama chytila jak do svěráku, přičemž v hurónském řevu nepolevovala. Začal jsem se ošívat, znervózněl jsem, protože až tak bouřlivá reakce se mi ve snu nezjevila.

Když ze smíchu ubrala, domáhala se upřesnění: „A s kým?“

Když jsem ukázal na sebe, nesnesitelný smích začal znovu. To mě znepokojilo, navíc se k tomu přidala i zvědavá reakce okolí, která mi nebyla kdovíjak po chuti. I tak jsem vytrval. Došlo mi totiž, že ječení není mluvení, že lidé kolem pořád ještě netuší, proč najednou dívka produkuje tolik smíchu. Abych vyrovnal naši hlasovou nerovnováhu, pousmál jsem se a chápavě se otáčel na obě strany. Snad až můj klid je přesvědčí, že to se mnou není až tak frustrujícně zlé. I když, asi už bylo!

Když se ztišila podruhé, rozhodl jsem se, že tajuplný smích nehodlám riskovat potřetí, že se přátelským pozdravem slušně rozloučím, a oba si půjdeme po svých. Jenomže, když v tom se stalo něco, něco, něco... nepochopitelného!

„Tak jo!“ řekla tiše, ale srozumitelně.

„Cože?“ překvapivě vyjeknu.

„No, chtěls se mnou přece na to pivo, ne?“ dokázala mě likvidovat i kladnou odpovědí.

Lidičky, já z toho šoku ani nekoktal, jenom jsem zíral a lapal po dechu. Sice jsme neodcházeli ruku v ruce, ale ty lidi kolem, ty jejich nepřejícné ksichty bych vám přál vidět. Pro mě to bylo, jako kdybych si se svou chotí vykračoval po červeném koberci pro ocenění nejlepšího scénáristy filmu Kráska a zvíře aneb Nesoudnost nade vše.

Autor: Martin Hatala | pátek 22.9.2017 12:43 | karma článku: 23.27 | přečteno: 1123x

Další články blogera

Martin Hatala

Odkaz lesního muže

Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc

23.2.2024 v 11:52 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 340 | Diskuse

Martin Hatala

Je potřeba nakrmit koně

Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?

3.2.2024 v 14:05 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 313 | Diskuse

Martin Hatala

Až přijde Klárka

Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.

27.1.2024 v 14:09 | Karma článku: 20.55 | Přečteno: 1089 | Diskuse

Martin Hatala

Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu

To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to

8.1.2024 v 15:51 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 1294 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 182 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 191 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.88 | Přečteno: 122 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 184 | Diskuse

Pavel Liprt

Narozeninová ženuška má

Narozeninový věk se přece u dámy neříká, to bych byl opravdu hrozný nešika, můžete však snadno vyčíst z této básně, že je mi s mojí ženou už mnoho let krásně.

26.3.2024 v 11:07 | Karma článku: 13.64 | Přečteno: 514 | Diskuse
VIP
Počet článků 625 Celková karma 16.16 Průměrná čtenost 1553

Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Recenzent - Knihy.iDNES.cz Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...