Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Klapka: Cuketa a já poprvé!

Asi takhle na vysvětlenou: Předem upozorňuji, že jsem dlouho nekuchtil, ale nahromadění dvou cuket mě dohnalo k jejich zpracování. To je jednoduché, slyšel jsem od šťastné dárkyně, jejíž ledničce se značně ulevilo. Ochutíš,

usmažíš, pochutnáš si.

S takovým popisem práce v rámci slohové práce bych na základce rozhodně neuspěl, takže abych zpracování cukety zkvalitnil, doplňující informace jsem získával internetově. Dařilo se, podařilo se. Čas Č, den D, večeře C nastala. Půlmetrovou cuketu jsem po oloupání nakrájel na asi centimetrové plátky. Pak jsem měl vyčkat, až se orosí a kapičky vody z ní jemným papírem vysušit. Jenomže ta zelená kláda nespolupracovala, nerosila. Po půl hodině jejího trucování jsem si vzpomněl na sůl. Aha, řekl jsem si, tím to bude, protože váže vodu. I solil jsem, čekal jsem, ale stále nic. Jen ten hlad jsem měl čím dál větší. Po další časové prodlevě jsem se chlácholil tím, že cuketa byla už starší, dehydrovaná, přebytečné vody prosta, proto nemohla jevit známky pocení ani po posolení.

Dobře, tak dál. Cuketa musí mít nějakou chuť, a internetoví radilové radili okořenit paprikou, pepřem, grilovacím kořením, majoránkou, i trochu toho rozemletého kmínu přidat. Abych nikoho z nich nezklamal, dal jsem tam všechno a vrchovatě. Další mojí vychytávkou bylo, že tyto skvělé ingredience jsem vmíchal do misky ke dvěma rozkvedlaným vajíčkům. Kupičky s moukou a hned vedle se strouhankou dávaly tušit co a jak dál. Prvotní vajíčko-kořeněná lázeň, pak omoučnění a nakonec strouhankové pokrytí. Díky všem těm kořením cuketa hrála nejenom sedmero barvami, ale taky na ní všechno drželo spíš tak nějak tak, že spíš nedrželo až leprózně odpadávalo, přičemž poslední kousky vypadaly úplně nejhůř. Tuto nevábnost jsem dával za vinu mé nezkušenosti, která byla z mých stouhankovo-moučných bambulek na konci prstů hodně zamatlaně znát. Ale taky, vzpomeňte si na úvodní rosící problém - ten darovaný vyhoněný okurek se mi zdál divný až nepřejícný už od samotného počátku.     

Avšak pesimismus stranou, smažení třeba příjemně překvapí. No, nepřekvapilo. Olej na pánev, cuketová dávačka, smažka. Jedna strana, druhá strana, proces smažení jsem obracením často kontroloval, což k čistotě oleje moc neprospívalo. Musel jsem se tak smířit s tím, že žádné cuketové kolečko nebude vzorně hladké, do krásně zlatova usmažené, radost pohledět. Výsledek byl hrbolatý, nerovnoměrně zbarvený, změklý, ale hlavně, že jedlý.

Aby všechny usmažené cukety zůstaly teplé, odkládal jsem je do hlubokého talíře, který jsem druhým okamžitě zakrýval, to já už tak zkušeně termodynamicky vím. Škoda, že moje zkušenost nedosáhla k základům obalování, respektive k tomu, že jsem měl jako první moučnit, a ve vajíčku máčet až pak. Napravením této chybičky bude příští výsledek určitě lepší.

Tuto nepřesnost, která se vloudila, by se slušelo kompenzovat jinou, nejlépe kladnou pozoruhodností, což se i stalo. Pohled do zbytku pestrobarevného vaječného kydance mě zlákal k jeho spojení s kupičkami dalších zbylých materiálů, po obalovacím boji spíš už jenom s jednou velkou moučnostrouhankovou smíchaninou. Improvizovaně tak vznikla placka, z které jsem měl obrovskou radost. To vajíčko je fakt borec, pochválil jsem ho při pohledu na snadně tvárnou hmotu. Tu jsem usmažil výtečně, ta se mi povedla, jak ta se k cuketě hodila! A ještě, že vznikla, protože si nedovedu představit, že bych všechnu tu cuketu musel jíst samotnou, třebaže příkladně překořeněnou, jen tak bez ničeho. 

K obrázku tohoto blogu ještě dlužím vysvětlení. Vědomě ho nedoplňuje snímek obyčejné cukety, kterou všichni známe, kromě fotografových prstů na nohou je na ní zvěčněn můj další výtvor z předsíňové kuchyně. Blog s fotkou tak do mrtě využívám k mému již druhému chlapáckému kulinářskému pochlubení. A sice k mé první relativně povedené, sladké vaječné omeletě, téměř bezchybně obrácené, takže nerozkouskované, nepotrhané, celistvé! Ale že jí předcházelo marných pokusů! Což mi určitě snadno uvěříte. 

Uvedený text není ukázkou z připravované knihy "Přežil jsem zimu na chatě."

Autor: Martin Hatala | středa 16.8.2017 15:47 | karma článku: 19,21 | přečteno: 759x
  • Další články autora

Martin Hatala

Odkaz lesního muže

Pomáháme a to je dobře. Ale nevím jak u vás, ale pro mě je pomoc všelijakým těm Bazalkám a Paraplatům taková neosobní, vzdálená, a fotky nemocných dětí mě spíš deprimují než motivují. Ale když se mi jednoho dne naskytla výpomoc

23.2.2024 v 11:52 | Karma: 16,54 | Přečteno: 361x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Je potřeba nakrmit koně

Traduje se, že kritickým dnem školních lyžařských týdenních kurzů je středa, a Karel se nad analogií svého údělu pousmál. On bude slaměným vdovcem necelé týdny dva, takže bát by se měl v pátek nebo až v sobotu?

3.2.2024 v 14:05 | Karma: 12,53 | Přečteno: 325x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Až přijde Klárka

Když se sestřička svého doktora už asi po sto padesáté, poslední dva roky už rezignovaným, znuděným tonem zeptala, kdy už konečně půjde do důchodu, on naopak mile až posměvačně odpověděl opět stejně, že až přijde Klárka.

27.1.2024 v 14:09 | Karma: 20,55 | Přečteno: 1090x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Mohl jsem být praktickým lékařem v Bruntálu

To kdybych si vzal moji první dívku Lenku, gymnazistku z Bruntálu, a zůstal bych i kvůli další kráse - Jeseníkům. Proto se mě nesmírně dotkla narážka hlavního hrdiny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor: „Kdybych nedostal to

8.1.2024 v 15:51 | Karma: 28,61 | Přečteno: 1298x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

Myšičko myš, pojď ke mně blíž!

„Jste první,“ hlásil nám hostitel hned po pozdravu na uvítanou. A mně jako soutěživému snaživci začalo vrtat hlavou, co tím, že jsme první, myslel. V čem jsme první? Ať už to bylo v čemkoli, tak si zasloužíme cenu nebo aspoň

6.11.2023 v 13:51 | Karma: 17,75 | Přečteno: 539x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vztah lékař-pacient o tom, na co jste nejspíš nikdy ani nepomysleli

Jsem praktický lékař a když mi v ordinaci pacient řekne, že byl na kontrole u Špačka, Ptáčka nebo Jukla, většinou a hlavně mladší ročníky decentně upozorním na to, jestli myslí pana doktora Špačka, Ptáčka anebo Jukla.

15.10.2023 v 17:04 | Karma: 34,61 | Přečteno: 6160x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

A co scénář a režie Elišky a Damiána?

Na tom, že pohádkový seriál nebude patřit mezi filmové skvosty se snad s většinou čtenářů shodnu, ale ono to v něm přece není jenom o nevýrazných Emmě Smetaně a Robertu Urbanovi. Prý námět dobrý, říkají diskuze, ale neřekl bych.

17.9.2023 v 8:10 | Karma: 23,52 | Přečteno: 963x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

U rybníka se děly věci

Poté, co Karel s veterinárním lékařem dotelefonoval, povzdechl si. Zatímco jemu pracovní čas právě vypršel, veterinární klinika otevírá až za dvě hodiny. Naštěstí mu vzdálenější kolega s jeho požadavkem vyšel vstříc tím, že se mu

2.8.2023 v 14:29 | Karma: 15,87 | Přečteno: 535x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Jeli jsme na návštěvu za Viewym

Prostě mu tak říkám a píšu s měkkým i tvrdým, zatímco on si nechává říkat jinak, Gatsby jeden mrňavej! Co návštěvě předcházelo není důležité, zajímavější je to, že až do chvíle, kdy se setkání stále jenom blížilo, jsem se moc

6.7.2023 v 16:39 | Karma: 14,02 | Přečteno: 357x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Odborník na stehy

Tak si představ, že dnes po mně jedna pacientka chtěla, abych jí vytáhl stehy. No jo, copak o to, to není problém, ale ve zprávě od chirurga měla jasně napsáno, že až 14. den. A ona přišla kdy? Už osmý den! A že to prý nevadí,

3.6.2023 v 14:18 | Karma: 20,77 | Přečteno: 779x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Ne balada, ale snění o nenarozeném dítěti

Přestože nebudu dědečkem nejstarším ani nejmladším, určitě ani nejmilovanějším nebo nejbláznivějším na světě nebo jen v blízkém okolí, těším se na toho klučinu hrozně moc. Když se mě na něj někdo zeptá, z legrace odpovídám,

22.4.2023 v 18:36 | Karma: 14,94 | Přečteno: 317x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Zelený úchyl

„Jé, zlatíčko, ono je tam fotbal,“ zjistí Karel během přepínání televizních programů jakože náhodou. „Takže mi tím chceš říct, že dnešní večer bude zase zelený?“ rozčiluje se Johana zcela neprávem, protože:

5.4.2023 v 16:53 | Karma: 13,46 | Přečteno: 352x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vlk v rouše beránčím?

Nic nenasvědčovalo tomu, že by to neměla být běžná zdvořilostní návštěva u sestry. Jenomže nebyla a vlastně nasvědčovalo. Od mediální prezidentské masírky před druhým volebním kolem nešlo utéct. Brzy se ukáže, že

22.1.2023 v 12:36 | Karma: 19,34 | Přečteno: 661x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Nejdražší parkování je v Hradci Králové

15 minut za tisícovku. Nevěříte? Po přečtení byste měli. Když ani tehdy ne, zkuste si to vyzkoušet. Byla půlka prosince, mínus sedm, na zemi sněhový poprašek, krátce po sedmé hodině ranní ještě tma a v úmyslu mám zaparkovat

1.1.2023 v 12:54 | Karma: 24,05 | Přečteno: 883x | Diskuse| Společnost

Martin Hatala

Vánoční dárek, na který fakt nezapomenu

Na začátku osmdesátých let, to mi mohlo být asi čtrnáct, patnáct, taková ta telecí dospívací léta, kdy vám někde v obchodě tykají, jinde zas vykají, protože dospíváte v muže. Taky holky se vám začínají čím dál víc nejenom líbit,

25.12.2022 v 13:44 | Karma: 31,96 | Přečteno: 2655x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Jak to, že nevyhrálo Chorvatsko?

A proč mělo? Protože mělo! Asi před půl rokem jsem si totiž náhodně přečetl článek jakéhosi věštce, který své abrakadabra zakončil sdělením, že mistrem světa ve fotbale se stane Chorvatsko. To jsem si zapamatoval, a ačkoli

20.12.2022 v 16:23 | Karma: 16,05 | Přečteno: 507x | Diskuse| Sport

Martin Hatala

Že je něco mezi nebem a zemí ani poslední neposedné klíče neprokázaly

Žádné nepřekvapivé tvrzení, že někdo ztrácí mobily, dokladovky, brýle, a jiný je spíš přes klíče. Klíčovou zapomnětlivost bych klíčově rozdělil na ty od domu a od aut. Já jsem středně přes brýle, které u mě předčí už jenom ztráty

11.12.2022 v 15:06 | Karma: 14,80 | Přečteno: 266x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Vždyť oni ani neví, kolik je 8x7!

„Být vámi, na tu Vaši Stužkovou bych šel, pane učiteli,“ vzpomněl jsem si na rozhovor, který se udál asi před rokem. Vymlouval se však na to, že se ještě necítí dobře. Já na to, že CRP má v pořádku, průjem už taky nemá a na tu

21.11.2022 v 12:14 | Karma: 30,80 | Přečteno: 876x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Horší než hadi v letadle

Skromně si sedám na zadní sedadlo auta, čekáme na posledního spolujezdce. Vstoupil, pozdravil, usmál se na mě, a jestli mám vzadu dost místa, zeptal se. Jo, dobrý, přitakal jsem, protože měl. Usmál se podruhé, zatáhl za páčku

6.11.2022 v 10:58 | Karma: 24,02 | Přečteno: 1121x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Hatala

Pizzožrouti

Společnou dovolenou v šesti Karel s manželkou už zažil a dopadla celkem dobře, takže další zaoceánský výlet pouze ve čtyřech by neměl dopadnout hůř, předpokládal optimisticky. Jenomže to by těmi dvěma dalšími nesměli být pouze

28.10.2022 v 14:08 | Karma: 16,67 | Přečteno: 595x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 625
  • Celková karma 16,54
  • Průměrná čtenost 1553x
Myslete si o mně co chcete, stejně mě pravdivě nepoznáte. Ani z mých knížek - Martin Hattala: http://www.palmknihy.cz/web/   hatala.m@seznam.cz

Elektronické knihy k recenzím mi na požádání laskavě poskytují www. palmknihy.cz, za což jim děkuji.

Moje čtvrtá knížka "Čekání na gól" je k mání na: www.kniznieshop.cz.

 

neviditelny text

Seznam rubrik

Oblíbené blogy